Hollande uvažuje o prodloužení výjimečného stavu o půl roku

následky útoku v Nice

následky útoku v Nice Zdroj: ctk

následky útoku v Nice
následky útoku v Nice
následky útoku v Nice
Útok ve francouzském Nice: nákladní auto, které najelo do davu lidí.
Útok ve francouzském Nice: zásah policistů proti nákladnímu autu, které najelo do davu lidí.
16
Fotogalerie
Francouzský prezident François Hollande dnes - pět dnů po vražedném útoku v Nice s 84 mrtvými - ohlásil, že je připraven prodloužit výjimečný stav ve Francii až o šest měsíců. Dosud se hovořilo o tom, že parlament by měl tento týden schválit tříměsíční prodloužení tohoto opatření, tedy do konce října.

„Poté, co došlo k útoku (v Nice), nevíme, zda nemohou následovat další, a tak mou odpovědností a odpovědností parlamentu je prodloužit výjimečný stav o tři měsíce, dokonce jsem ochoten přistoupit na prodloužení ještě o další tři měsíce,“ řekl Hollande během tiskové konference v Lisabonu. Za hlavní priority při obrodě Evropské unie označil její bezpečnost, obranu a ochranu hranic. Varoval také Turecko, že země usilující o vstup do EU nemůže znovu zavést trest smrti.

Výjimečný stav ve Francii platí od teroristických útoků v Paříži loni v listopadu, které si vyžádaly 130 mrtvých. Od té doby se toto mimořádné opatření několikrát prodloužilo, naposledy kvůli konání evropského fotbalového šampionátu. Prezident Hollande ho plánoval odvolat ke konci tohoto měsíce, ale situaci změnil útok v Nice, kde atentátník za volantem kamionu najel do davu a rozdrtil desítky lidí.

Návrh zákona, kterým vláda žádá parlament o prodloužení výjimečného stavu, počítá se třemi měsíci. Ale ve všeobecné shodě by toto ustanovení mohlo být přepsáno na šest měsíců; výjimečný stav by pak platil až do konce ledna 2017. Agentura AFP v této souvislosti připomíná prezidentské volby v dubnu příštího roku a opoziční výtky na adresu socialistické vlády, že boj proti terorismu zanedbala. Pravice se domáhá zřízení vyšetřovací komise, která by objasnila masakr v Nice.

S návrhem na prodloužení výjimečného stavu o šest měsíců přišli podle listu Le Monde nejprve opoziční republikáni bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho. Výjimečný stav mimo jiné usnadňuje policii pořádání domovních prohlídek. Opoziční pravice chce jít ještě dál a domáhá se rozšíření arsenálu prostředků protiteroristického boje i o možnost zřízení detenčních středisek sloužících k preventivnímu zadržování podezřelých z islamistické radikalizace.

Důkazy o spojení s IS chybí

Dosavadní vyšetřování podle prokuratury potvrdilo, že útok kamionem v Nice byl předem naplánovaný. Dosud však chybějí důkazy o přímém spojení útočníka s Islámským státem, i když se ukázalo, že muž, který byl při útoku policisty zastřelen, projevoval zájem o radikální islamisty, a Islámský stát se k akci přihlásil.

Jednatřicetiletý Tunisan Mohamed Lahouaiej Bouhlel vjel ve čtvrtek 14. července pozdě večer s 19tunovým kamionem na pobřežní promenádu v Nice do zóny vyhrazené pro pěší, kteří se v závěru státního svátku dobytí Bastily přišli podívat na tradiční ohňostroj. Během 45 sekund útočník srazil na tři stovky lidí, včetně dětí. Nejméně 84 lidí útok nepřežilo, celkem 308 dalších utrpělo zranění.

Všechny oběti útoku v Nice identifikovány
Všech 84 obětí čtvrtečního útoku v Nice, kde řidič kamionu úmyslně vjel do davu na promenádě, bylo oficiálně rozpoznáno. Uvedl to dnes na svém webu list Le Figaro s odvoláním na pařížskou prokuraturu. Prokurátor François Molins ještě v pondělí hovořil o tom, že se nepodařilo zjistit totožnost 13 obětí. Ostatní mrtvé začaly úřady vydávat jejich rodinám.
Identifikace podle striktních pravidel provádí komise složená z různých specialistů. Po úředním rozpoznání může být vydán úmrtní list a povolení k pohřbu, což umožňuje vydat tělo pozůstalým.