Přesto jsou teď Asiaté kvůli neschopnosti Evropanů přijít s důvěryhodným řešením krize mírně nervózní. Zejména tam, kde pociťují bytostnou závislost na globálních tocích zboží a kapitálu. Jak říká vedoucí výzkumu v konzultační společnosti NSBO Mirranda Carr, v Hongkongu jsou dopady možného rozpadu eurozóny na stole dnes a denně.
I čínští podnikatelé se ale o dění v Evropě živě zajímají. Oběd pořádaný minulý pátek Univerzitou v Hongkongu to potvrdil. Hostující švýcarský profesor Jean Pierre Lehmann čelil palbě otázek, mottem všech byla příležitost daná krizí v Evropě. Část tázajících se pídila po možnostech prosadit se právě teď na evropských trzích, část se zajímala, jak nalákat evropské firmy do Asie.
Hongkong se u zájemců o expanzi i příchod nových firem řadí ke špičce. Náměstek ředitele InvestHK, obdoby CzechInvestu, Charles Ng to vysvětluje obavou z možného opakování recese vyvolané v roce 2008 americkou finanční krizí. Náhlý a nečekaný propad tehdy připomněl, jak zranitelná je malá, otevřená ekonomika, a jak moc proto potřebuje diverzifikaci, která by napříště zafungovala jako tlumič.
Nevýhody? Drahé bydlení, znečištěné ovzduší a život ve spěchu, jmenuje jeden z podnikatelů, kteří už deset let považují Hongkong za domov. Jak ale dodává, poslední jmenované lze i mít za pozitivum. Zběsilé tempo, kterým město žije, zaručuje flexibilitu, pracovitost a odhodlanost. O to jednodušší je využít příležitosti, které krize nabízejí, shodují se hongkongští
podnikatelé s globálními zkušenostmi. Paradoxní podle nich je, že Evropa čelí krizi, ale Hongkong jedná.
„Lidé v Asii jsou hladoví. Hladoví po lepším životě, po úspěchu, po symbolech úspěchu,“ míní Toozeová. A proto nejen podle ní fronty před Pradou a Diorem hned tak nezmizí.
