„Tyto země mají svých problémů dost a například v Jordánsku je cítit napětí, lidi už toho mají dost,“ popsal situaci Mrkvička, který byl v Jordánsku asi před třemi týdny. Tato země sousedící se Sýrií, kde již přes čtyři roky zuří občanská válka, má sedm milionů obyvatel a přijala již asi 1,5 milionu syrských uprchlíků. Další dva miliony Syřanů přečkávají válku v Turecku a přes milion jich je v Libanonu. Do Evropy jich zatím přišlo asi tři čtvrtě milionu.
Podle Hybáškové je v uprchlických táborech vůbec nejhorší noční můrou sexuální násilí, jehož míra je tam obrovská. Hrozné jsou také hygienické podmínky, kvůli nimž může hrozit nebezpečí cholery.
„Na tisíc rodin je tam jedna latrína,“ upozornila Hybášková. Podle ní se lidé v táborech často ptají nejen, kdy se budou moci vrátit domů, ale i kde bude škola, kde se budou moci učit.
Jana Hybášková: Měli jsme hned v počátku zavést bezletovou zónu v Sýrii, což se nestalo, proto se země rozpadla a upadla do chaosu
Školství obecně je podle Hybáškové, která po pěti letech v Iráku nyní nově působí jako velvyslankyně EU v Namibii, klíčové pro stabilizaci těchto zemí.
Jako jednu z příčin katastrofální situace v Sýrii vidí tato diplomatka pozdní reakci Západu na vypuknutí občanské války začátkem roku 2011. „Měli jsme hned v počátku zavést bezletovou zónu v Sýrii, což se nestalo, proto se země rozpadla a upadla do chaosu,“ domnívá se Hybášková.
Podle Mrkvičky z organizace Člověk v tísni, která pomáhá i přímo v Sýrii, se 95 procent Syřanů z uprchlických táborů vrátí, když skončí válka. I proto už teď se v Sýrii snaží podporovat drobné zemědělství, aby se lidé sami uživili. Podle Hybáškové bude důležité zejména odminovat oblasti, kam se lidé mohou vracet.
V uprchlických táborech by se mělo podle Jany Hybáškové také debatovat na téma „plánování rodiny“, respektive vysvětlovat uprchlíkům, že by mohli další dítě odložit až na dobu, kdy se z táborů vrátí domů.
