Igor Záruba: Řecku z lásky

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk

Evropský stabilizační mechanismus, lidově řečeno euroval, pošle do Řecka další peníze. Úhrnem 10,3 miliardy eur. V zásadě jde o zprávu, která nepřekvapuje – a možná ani nikoho nezajímá. Existují nicméně důvody, proč věnovat tomuto konstatování pozornost.

Zajímavý je samotný způsob, jakým se tato tranše vydala na cestu. Německo jakožto největší přispěvatel do eurovalu ji totiž poslalo „na výlet“ ve vší tichosti, bez politické rozpravy. Pouze se stručným přípisem spolkového ministerstva financí, jejž obdrželi členové rozpočtového výboru Bundestagu: „Vláda souhlasí s uvolněním úvěru pro Řecko.“ Tvrdí to list Handelsblatt s dovětkem, že výbor rokoval za zavřenými dveřmi. Bez účasti ostatních poslanců a vědomí veřejnosti, „prý v zájmu celé věci“.

To je jev rozhodně nevídaný, zvláště ve zpětném pohledu na dřívější tahanice o to, kolik mají Řekové dostat a za co.

Čtěte také:

Řecko chce snížit deficit rozpočtu na 4,2 procenta HDP

Řecko překonalo očekávání věřitelů. Rozpočtový schodek se ale prohloubil

Další pikantnost, v návaznosti na toto shrnutí, spočívá v tom, že Atény dosud uspokojivě nedoložily, nakolik pokročily reformy, které po nich dárci požadují. Platí tedy nově, že bude jihovýchodní výspa eurozóny dostávat peníze jenom tak, bez protiplnění?

Skoro to tak vypadá. Věřitelé, jmenovitě EU, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond, dospěli sice k názoru, že řecký kabinet přijal dostatečnou důchodovou a daňovou reformu, ovšem dílčí nápravná opatření jsou pořád ve vzduchu. Přesto jsou miliardy na pochodu. Formulka „má dáti – dal“ už zjevně neplatí.

Řekové jsou v pozici, kdy mohou žádat, aniž by museli plnit úkoly. Doba, kdy se kdekdo pozastavoval nad přeposíláním eur do Řecka, je pryč.

Vysvětlení může být dvojí. Jednak jsou Řekové na suchu – a eura zvenčí nutně potřebují. Ještě v červnu by měli dostat větší část ze zamýšlené sumy, přesně 7,5 miliardy eur. Převaha z nich půjde, jak jinak, na obsluhu státního dluhu. Berlín vyslal jasný signál – vyhněme se jakékoli prodlevě, pomoc musí dorazit včas.

Druhý výklad by mohl znít, že se Řekové stali v mezičase natolik důležitými, že unie a MMF jsou ochotny přimhouřit oko. Důvodem je uprchlická krize, v níž funguje Helénská republika jako vstupní brána na kontinent. Sice jedna z mnoha, ale důležitá.

Zásadovost vyměkla, přednost dostala poptávka po umravnění imigrace

Za této situace je opravdu podstatné, aby měly Atény hotovost – tím spíše, že zůstaly nevyslyšeny rozumné hlasy, aby EU vyčlenila na ochranu vnějších hranic procenta z celkové nabídky strukturálních fondů. Řekové se prostě ocitli v pozici, kdy mohou žádat, aniž by museli plnit úkoly.

Nasvědčuje tomu zvažovaná ochota šéfů stabilizačního mechanismu odpustit Řecku úroky z vyplacených transferů, stejně jako prosakující informace o připravenosti rokovat o středně- a dlouhodobých úlevách.

Doba, kdy se kdekdo pozastavoval nad přeposíláním eur do Řecka, je zkrátka pryč. Zásadovost vyměkla, přednost dostala poptávka po umravnění imigrace. Bylo by fajn to přiznat, ne se schovávat za vzletná slova o nutnosti stability a řecké potřebě nadechnout se čerstvého vzduchu.