Integrace Ruska, Běloruska a Kazachstánu se prohloubí

Neposlušný Minsk. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko
pobouřil Rusy prohlášením, že „udělá vše pro ochranu
domácích výrobců“. V případě nutnosti je připraven uzavřít
hranice a povolit dovoz „jenom toho, co potřebujeme“

Neposlušný Minsk. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko pobouřil Rusy prohlášením, že „udělá vše pro ochranu domácích výrobců“. V případě nutnosti je připraven uzavřít hranice a povolit dovoz „jenom toho, co potřebujeme“

Na počátku července vstoupí do další fáze projekt hospodářského sbližování některých zemí bývalého Sovětského svazu. Z přechodů mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem zmizí celní a další kontroly a přesunou se na vnější hranice těchto zemí.

Jenže tahoun integrace Rusko nemá velký důvod k oslavám. Do spolku se zatím nedaří vlákat Ukrajinu, spolupráci mezi stávající trojkou navíc v poslední době komplikuje hospodářská krize v Bělorusku.
Přípravy na vytvoření celní unie začaly zhruba před pěti lety. Oficiálně vznikla v lednu 2010, byl zaveden jednotný celní sazebník a později celní kodex.

Počítá se s dalším a rychlým prohlubováním spolupráce. Cílem Ruska je vytvořit jednotný hospodářský prostor, čehož by chtělo dosáhnout už v příštím roce. Uvažuje se dokonce o vzniku Euroasijské hospodářské unie, ve které by mohla platit společná měna. Spolek dlouhodobě také deklaruje zájem o přičlenění dalších zemí.

Těsně před zrušením kontrol se však Minsk potýká s mimořádně vážnými hospodářskými problémy, které mohou fungování celní unie ohrozit. V květnu Bělorusko devalvovalo svůj rubl. Vládní představitelé ještě nedávno naznačovali, že inflace by se do konce roku mohla dostat až na čtyřicet procent, nyní však tvrdí, že se ji téměř podařilo zastavit.

Rusko a další země státu v krizi na počátku měsíce odsouhlasily postupnou půjčku tří miliard dolarů s podmínkou, že zprivatizuje část státního majetku. Minsk jedná o pomoci i s Mezinárodním měnovým fondem.

Porušení pravidel unie

V poslední době ale napětí mezi obchodními partnery vzrostlo – Rusko minulý týden kvůli neplacení dluhů pohrozilo zastavením dodávek elektřiny do země. Minsk nakonec dostal další odklad platby na 28. června. Nezaplatil, a proto má být ode dneška bez ruského proudu do doby, než uhradí zhruba 43 milionů dolarů.

Velké pobouření ruských politiků vyvolalo nedávné prohlášení prezidenta Alexandra Lukašenka, že udělá vše pro ochranu domácích výrobců. Prezident země, které vysychají devizové rezervy uvedl, že je připraven v případě nutnosti uzavřít hranice a povolit dovoz „jenom toho, co potřebujeme“.
Věřitel prezidentovi pohrozil přehodnocením dohodnutého úvěru. „Toto je nejhrubější porušení všech dohod, kterých jsme v rámci celní unie dosáhli. Kdosi nemůže jednou rukou přijímat naše půjčky a druhou poškozovat naše ekonomické zájmy,“ vzkázal diktátorovi náměstek ruského ministra pro hospodářský rozvoj Andrej Slepněv.

„Jeden z členů celní unie, Bělorusko, se nachází ve velice svízelných podmínkách. Myslím si, že Kazachstán a Rusko by měly Bělorusko podpořit,“ prohlásil ovšem v týž den kazašský prezident Nursultan Nazarbajev. Ruský ministr financí Alexej Kudrin každopádně už v květnu rezolutně odmítl, že by řešením situace mohl být přechod Běloruska na ruský rubl. O zavedení jednotné měny podle něj lze uvažovat pouze za stabilních ekonomických podmínek.

zahraniční obchod celní uniezahraniční obchod celní unie

Další na řadě?

Ani plán rozšiřování se nevyvíjí zcela podle představ Kremlu. Mezi dalšími zeměmi, které by se mohly do projektu zapojit, je zmiňovaný zejména Kyrgyzstán, zájem projevil Tádžikistán. Pro Moskvu jsou zřejmě důležité především kvůli jejich hranici s Čínou, kterou by tímto způsobem dostala z obchodního hlediska pod kontrolu. Rusku je dlouhodobě trnem v oku také pronájem kyrgyzské vojenské základny Spojeným státům.

Kyrgyzstán ještě nedávno prohlašoval, že s účastí v unii počítá. Mezi jeho představiteli ale zřejmě nepanuje jednota. Prezidentka Kyrgyzstánu Rosa Otunbajevová před několika dny uvedla, že země má mnoho objektivních důvodů pro vstup do unie. Zmínila, že nejde jen o zboží, ale také o pohyb osob a kapitálu. Biškek však podle ní ještě není na tento krok připraven, protože vláda neměla dosud čas zvážit všechna možná pro a proti.

Ruskou prioritou však zřejmě je dostat do svazku Ukrajinu, u které hrozí sblížení s EU. Premiér Vladimir Putin před časem slíbil, že by země z členství v celní unii mohla mít přímý zisk až devět miliard dolarů ročně. Kyjev, vystrašený avizovaným zdražením ruského plynu, se snaží udržet v rovnováze vztahy s Východem i Západem. Kreml však dává stále více najevo, že si bude muset vybrat. Prezident Dmitrij Medveděv nedávno prohlásil, že Ukrajině nebude dovoleno „sedět na dvou židlích“.
Problémem pro případné začlenění ovšem také je, že Ukrajina a Kyrgyzstán jsou – na rozdíl od současných členů unie – ve Světové obchodní organizaci.