Podle dnes zveřejněných konečných výsledků pro smlouvu hlasovalo 60,3 procenta voličů, proti jich bylo 39,7 procenta. K urnám přišlo 50,6 procenta z 3,13 milionu registrovaných voličů.
Irské Ano přináší podle analytiků zemi určitou jistotu a poněkud oslabilo tlak na EU řešící dluhovou krizi v eurozóně. Kritici paktu tvrdí, že přísná rozpočtová pravidla neudělají nic pro podporu růstu v zemích užívajících zahraniční pomoc, tedy v Irsku, Portugalsku a Řecku, ani nezabrání, aby jí Itálie a Španělsko nepotřebovaly také.
V Irsku musí o přesunech pravomocí do Bruselu rozhodovat referenda a Irsko tak bylo jedinou z 25 zemí, které se k paktu přihlásily, kde rozhodovali přímo občané. Ke smlouvě se zatím nehodlají připojit Česká republika a Británie.
Podle agentury AP je výsledek referenda překvapivě přesvědčivým vítězstvím vlády premiéra Endy Kennyho, která zdůrazňovala, že Irsko nemá na výběr, než hlasovat pro pakt a tedy další škrty a zvyšování daní, přestože země zažívá již čtvrtý rok utahování opasků a mnoha zaměstnancům se snížily příjmy až o 15 procent.
Spíš úleva než důvod k oslavě
„Vláda si spíš oddechla, než že by bylo co slavit,“ řekl ministr dopravy Leo Varadkar. Také vicepremiér Eamon Gilmore řekl, že on a jeho kolegové ve vládě výsledek referenda nepovažují za triumf, ale jen cítí úlevu. Zdůraznil, že při kampani potkával rozhořčené voliče a řekl, že je nyní odhodlán bojovat o to, aby Evropa nesázela jen na škrty, ale také na investice do růstu a pracovních míst.
„Tato vláda již pracuje na plánu, jak stimulovat naši ekonomiku a byli jsme mezi prvními zeměmi EU, které prosazovaly v Evropě růstovou strategii. Tato strategie nyní musí pokročit,“ řekl Gilmore.
„Myslím, že to je prostě projev podpory Irska Evropě,“ řekl o výsledcích hlavní ekonom společnosti Goodbody Stockbrokers Dermot O'Leary.
„Myslím, že výsledky dávají trochu víc jistoty, pokud jde o směr, jakým se ekonomika ubírá,“řekl Fergal O'Brien z Iské konfederace obchodu a zaměstnavatelů. „Ale nijak to nezastírá problémy, které máme v domácí ekonomice, tedy vysokou nezaměstnanost a nedostatek růstu.“
Tíživé dluhy bank
Irsko bývalo vzorovou zemí EU, ale od roku 2009 má nejhorší rozpočtové deficity, včetně 32,4 procent hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2010 a 13,1 procenta loni. Velkou část deficitu tvoří náklady na splácení dluhů bank, které Irsko během finanční krize zestátnilo a převzalo jejich dluhy. Byl to jeden z důvodů, proč Irsko potřebovalo pomoc EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 85 miliard eur.
Podmínky paktu budou pro Irsko platit, až dostane v roce 2015 nebo 2016 rozpočet pod tři procenta HDP, jak to požadují podmínky pomoci EU a MMF. Pak by vstoupil tvrdší požadavek paktu na maximální deficit 0,5 procent HDP, takže by škrty mohly pokračovat až do konce desetiletí, uvedla agentura AP.
Irové za posledních deset let v referendech dvakrát odmítli evropské smlouvy – smlouvu z Nice a lisabonskou smlouvu o reformě EU. Hlasování o obou těchto dokumentech se opakovalo a voliči je po dodatečných úpravách schválili. Tentokrát by irské „ne“ bývalo neznamenalo konec fiskálního paktu a dotklo by se především Irska. Smlouva nabude účinnosti, až ji ratifikuje nejméně 12 ze 17 států eurozóny.
