Města, jako jsou Dublin, Cork či Galway, již pomalu rostou, menší města a venkovské oblasti ale stále stagnují. Irsko se chystá opustit mezinárodní záchranný program, na který se vláda před třemi lety obrátila se žádostí o finanční výpomoc, letos v prosinci.
Dva různé světy naznačují data z trhu nemovitostí. V loňském roce rostly ceny nemovitostí v Dublinu o deset procent, realitní společnost CBRE očekává, že letošní rok zakončí dokonce s dvacetiprocentním růstem. Naproti tomu mimo Dublin ceny nemovitostí nadále klesají a desítky tisíc domů a bytů zůstávají prázdné. Krize řadu realitních projektů proměnila v města duchů.
Míra nezaměstnanosti v celém Irsku v srpnu klesla na 13,4 procenta. V Dublinu je bez práce 12 procent práceschopného obyvatelstva, zatímco na jihovýchodě země je bez práce 18,3 procenta. Poslední zveřejněná data pro jednotlivá hrabství jsou z poloviny roku 2011 a ukazují, že tehdy byl v hrabství Donegal na severozápadě Irska bez práce každý čtvrtý.
Oblasti mimo velká města se nadále potýkají s úprkem mladých lidí. „Naším jediným exportním artiklem v Donegalu jsou mladí lidé,“ posteskl si v rozhovoru pro deník Financial Times John McAteer, šéfredaktor donegalského deníku Tirconaill Tribune. Řada mladých odešla do Kanady či Austrálie. Někteří utekli do hlavního irského města, kam se pomalu začínají vracet mezinárodní investoři, především američtí, jež lákají nízké korporátní daně a angličtina jako úřední jazyk.
Migrace je pro Iry známý jev po generace a staletí. Stavební boom před deseti lety však tento trend pozastavil a umožnil mladým zůstat v místech, kde vyrůstali. Splasknutí realitní bubliny tomu ale udělalo přítrž. Pracovní místa ve stavebnictví zmizela, vláda vyhlásila stop stav pro nábor pracovníků do státního sektoru a sektor služeb také propouštěl.
Podle vládních údajů emigruje z Irska každých šest minut jeden jeho obyvatel. To je nejvíce od vedení této statistiky v osmdesátých letech minulého století.
