Islandské oživení tamní obyvatele bolí

Rybáři z Islandu

Rybáři z Islandu Zdroj: profimedia.cz

Island, který v roce 2008 těžce postihl kolaps finančního sektoru, se dokázal postavit na nohy jinak než další problémové země. Ozdravení ostrova s 320 tisíci obyvateli však nejde tak rychle a bezbolestně, jak mnozí doufali.

Země loni nadchla média schopností předčasně splácet Mezinárodnímu měnovému fondu jeho peníze a stejně tak zprávou, že ekonomika v roce 2011 rostla 2,9procetním tempem. Letos na jaře už situace není tak příznivá – loňský HDP Islandu vzrostl „jen“ o 1,6 procenta. Místní politici i ekonomové přesto míní, že rozhodnutí Reykjavíku nechat problémové banky padnout se ukazuje jako správné a Island jde dobrým směrem.

„Proč jsou banky považované za svaté církve moderního hospodářství? Proč nejsou jako aerolinky nebo telekomunikační společnosti a není jim dovoleno zbankrotovat, když fungují nezodpovědně?“ otázal se pro časopis Forbes islandský prezident Ólafur Ragnar Grímmson. „Zavedli jsme měnovou kontrolu, nechali banky padnout, poskytli podporu chudým a nepředstavili úsporná opatření, jak učinili v Evropě,“ vysvětlil recept na zvládání problémů. A dodal, že za úspěchem stojí také odolnost Islanďanů zvyklých na tvrdé životní podmínky.

Finanční domy nejenže padly, v březnu speciální prokurátor vznesl žalobu proti šestnácti představitelům dvou ústavů, kterým za manipulaci finančními trhy hrozí až šest let vězení. K finančnictví se země otočila zády a vydala se cestou inovací a zelené energie. Levný proud vyrobený díky řekám a termálním pramenům pomáhá hliníkářskému průmyslu, uvažuje se i o exportu do Británie a Dánska. Mnohé firmy si pochvalují, že se jim konečně podařilo získat mozky, které dříve přetahovaly banky. K zotavení ostrova hodně přispívá také cestovní ruch a tradiční rybolov.

Islanďané zůstávají skeptučtí

Jenže obyvatelé ostrova nadšení mezinárodních odborníků příliš nesdílejí. Tvrdí, že nezasvěcení nemají podléhat přílišnému optimismu, který mohou budit zprávy v médiích. Nezaměstnanost je celkem nízká, mnozí Islanďané mají ale dvě až tři práce, aby se uživili. Navíc se musejí potýkat s prudkým růstem daní.

Pád islandské koruny sice pomohl exportérům, centrální banka má ale obavy z rostoucí inflace a lidé, kteří si vzali hypotéky v cizí měně, mají problémy s jejich splácením. „Platil jsem pravidelně po celých 150 měsíců a dlužím teď víc, než jsem si půjčil,“ postěžoval si BBC IT specialista a lovec sobů Theodor Magnusson.

Podle OECD je vláda pozadu s důležitými reformami, jež by kupříkladu otevřely rybolovné odvětví zahraničním investorům. Růst HDP je oproti předpokladu zhruba poloviční. A nejistota panující před volbami, které se uskuteční na konci dubna, brzdí investice. Očekává se přitom, že na scénu se díky příslibu snížení daní vrátí středopravá koalice, přestože právě jí je přičítána vina za celou krizi.

Island, ilustrační fotoIsland, ilustrační foto | Profimedia.cz

Cesta ostrova do Evropské unie je ohrožena

Jedním z prvních kroků islandské premiérky Jóhanny Sigurdardóttirové po nástupu do funkce v roce 2009 bylo podání oficiální přihlášky do Evropské unie. V současnosti však přístupový proces stojí kvůli blížícím se volbám, brzdí ho i další problémy.

Ostrov v lednu oznámil, že rozhovory s Bruselem pozastavuje s ohledem na blížící se hlasování o složení parlamentu. V něm by totiž mohly uspět strany, které nejsou příliš nakloněny přičlenění Islandu k unii.

Ministerská předsedkyně přitom dříve doufala, že by se země mohla stát součástí společenství už letos, protože tak jako tak už přijala podstatnou část evropské legislativy. Nyní však uznává, že neshody zejména v otázkách rybolovu a zemědělství jsou vážnější, než se čekalo. „Došlo k odkladům otevření důležitých kapitol,“ podotkla Sigurdardóttirová.

Island vzbuzuje negativní ohlas v EU a Norsku kvůli svým jednostranným kvótám na lov makrel. Kvóty sice pomáhají domácí ekonomice, ostatní země si ale stěžují na to, že ostrov ignoruje jejich zájmy a snahu o udržitelný rybolov. Brusel pohrozil zákazem dovozu islandských ryb. Dalším letitým problémem je odchyt velryb. Naposledy vzbudil pobouření islandský velrybářský magnát Kristjan Loftsson zprávou, že k pohonu svých lodí používá velrybí tuk.

Přístupový proces zkomplikoval i spor Islandu s Nizozemskem a Británií ohledně ztracených úspor u internetové banky Icesave. Soud Evropského sdružení volného obchodu ale v lednu rozhodl ve prospěch ostrova.

Válka o makrely