„Pro budoucnost svých dětí sním o Spojených státech evropských, myslím na ně a pracuji pro ně,“ prohlásil Renzi před pár dny. Problémy dneška podle něj vyřeší jen silnější a soudržnější Evropa. Britský premiér David Cameron přitom nedávno podotkl, že se osmadvacítka stala příliš velkou a panovačnou. Po diplomatické porážce na summitu v závěru minulého týdne zdůraznil, že udržet Spojené království v EU bude těžké.
Itálie žádá větší flexibilitu ohledně unijních fiskálních pravidel
Itálie se chce během šesti měsíců „vlády“ zaměřit také na podporu hospodářského růstu. Patrně se přitom pokusí prosadit větší flexibilitu ohledně unijních fiskálních pravidel. Řím, který se potýká s vysokou nezaměstnaností, chce protlačit možnost větších investic, hlavně do energetické a telekomunikační infrastruktury.
„Je směšné, že hovořit o růstu znamená porušovat smlouvy. Porušují je ti, co hovoří jen o paktu stability. Dokud nevytvoříme pracovní místa a znovu nezajistíme růst, žádná stabilita nebude,“ podotkl Renzi v italském parlamentu.
Řím se v otázce uvolnění fiskálních pravidel může spolehnout na podporu Francie. Bude však muset přesvědčit severní státy unie o tom, že to nepovede jen ke zbytečnému utrácení.
| Europoslanci zvolí předsedu |
|---|
| Debatu o změně předsednictví dnes bude mít na programu i Evropský parlament, který se poprvé sejde v novém složení. Europoslanci si také zvolí předsedu, později se rozhodne o obsazení čtrnácti postů místopředsedů. Očekává se, že orgán opět povede lídr socialistů Martin Schulz. Na jeho podpoře se výměnou za zvolení Jeana-Clauda Junckera šéfem Evropské komise domluvili socialisté s lidovci. Dohoda ale podráždila další skupiny. Spekulovalo se i o tom, že ji nemusí respektovat ani všichni poslanci dvou největších frakcí. |
V uplynulých dnech se v médiích spekulovalo, že Renzi při výběru budoucího šéfa Evropské komise obchoduje se svým hlasem pro někdejšího lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera. Odměnou mu má být alespoň částečná budoucí přízeň Junckera a německé kancléřky Angely Merkelové ohledně fiskální flexibility.
Důležitým námětem pro Italy bude také nelegální přistěhovalectví. Země si často stěžuje, že kvůli své poloze čelí neúměrnému náporu imigrantů ze severní Afriky a žádá další členské státy o solidaritu a pomoc. Podle dostupných zpráv letos dorazilo k italským břehům už více než padesát tisíc imigrantů.
Země před nedávnem dokonce pohrozila, že přestane zachraňovat ze Středozemního moře tonoucí uprchlíky. „Evropa, která říká kalábrijskému rybáři, že musí chytat tuňáky určitou technikou, ale pak se obrátí zády, když v moři plavou mrtvoly, se nemůže nazývat civilizovanou,“ citovala šéfa italské vlády agetura Reuters.
Názory odjinud: Znepokojivé evropské vyhlídky
