Vláda po pětihodinovém jednání uvedla, že schválila reformu, kterou „naléhavě vyžadovali“ evropští partneři Itálie. Cílem návrhů je zpružnění trhu práce tak, aby byl schopen vytvářet nová pracovní místa výrazně rychlejším tempem a tam, kde jsou zapotřebí. Hlavním nástrojem je uvolnění přísné regulace propouštění zaměstnanců, která ochromuje pracovní trhy celé jižní Evropy.
Vláda uvažovala, že reformní balík přijme vládním výnosem a parlamentu jej předloží do zrychleného režimu. Dnešní krok ale znamená, že parlament nemá pro přijetí žádný závazný termín a politické strany si s vládními návrhem budou moci v podstatě dělat, co budou chtít.
Reformy trhu práce jsou pro Montiho první věcí, s níž narazil na odpor, od loňského listopadu, kdy se s podporou Berlína a strachu z dluhové krize dostal k moci. Jeho dosavadní kroky v podobě snížení vládních výdajů, zvýšení daní a deregulačních opatření přicházely v době zvýšených obav z toho, že Itálie bez razantních kroků přestane být schopna splácet svůj dluh v celkovém objemu 1,9 bilionu eur.
Levicová Demokratická strana, která je v parlamentu jednou z klíčových opor Montiho vlády, ale má úzké kontakty i na odbory, vystoupila proti některým klíčovým návrhům reforem. Kdyby Monti chtěl prosadit zákon zrychleně, mohl by přijít v parlamentu o podporu. Proti jakémukoli oslabování reforem se naopak staví Lid svobody, strana bývalého premiéra Silvia Berlusconiho a další hlavní opora Montiho vlády.
Největší italská odborová ústředna CGIIL s šesti miliony členy svolala tento týden proti vládnímu plánu reforem sérii stávek včetně celonárodní osmihodinové stávky. Největším trnem v oku je odborům návrh zmírnit povinnost zaměstnavatelů přijmout zpět zaměstnance, jehož propuštění prohlásí soud za neodůvodněné. Odbory si toto právo vydobyly na vrcholu své moci v 70. letech a nyní prohlašují, že jeho omezení povede k vlně propouštění.
