Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius dnes považoval za nutné zasáhnout a řekl, že Francie je zásadně proti politice bojkotu Izraele. Americký stát Jižní Karolína jako první přišel Izraeli na pomoc a přijal právní opatření, které zakazuje obchodování se společnostmi, jež zahájí bojkot na základě „příslušnosti k rase, barvy pleti, víry, pohlaví nebo národnosti“
Izrael v novém zákoně není jmenován, avšak opatření podle listu The Jerusalem Post míří právě na společnosti prosazující nebo už provozující bojkot. V USA je připraveno se za Izrael postavit několik dalších států.
Izraelský server Ynet píše, že bojkot Izraele se šíří světem už delší dobu a v tichosti. Britský řetězec Co-operative už v roce 2012 oznámil, že přestane dovážet zemědělské produkty vypěstované v osadách na Západním břehu Jordánu. Společnost Tesco přestala obchodovat s datlemi z osad v údolí Jordánu, k bojkotu se připojil rovněž Marks & Spencer.
Bojkot se prý týká hlavně zemědělských produktů
Ramzi Gabbay, který vede izraelský ústav pro export, řekl, že bojkot se týká hlavně zemědělských produktů, které musejí být označeny zemí původu. Vývozci průmyslového zboží se dokážou praxi vyhnout. Zahraniční partneři prý odebírají často nikoli konečný výrobek, ale jeho součásti, takže ten, kdo si kupuje konečný produkt, o jeho původu nic neví. „Společnosti dělají hlavně obchod a až potom politiku,“ řekl Gabbay.
Server citoval ředitele jednoho z podniků vyvážejících zemědělské produkty. „V Evropě jsme hodně poškozeni, protože je tam silná muslimská komunita,“ řekl. V době loňských bojů v Gaze ve Skandinávii a Francii lidé vyhazovali izraelské zboží z regálů.
Potíže má i bankovní sektor
Potíže mají nejen zemědělci. Největší dánská banka Danske Bank oznámila, že ruší kontakty s izraelskou bankou Hapoalim kvůli jejím aktivitám na Západním břehu Jordánu. Norská banka Nordea si vyžádala od svých izraelských partnerů vysvětlení jejich aktivit v osadách. Ukončení investic v izraelských bankách ohlásil nizozemský penzijní fond PGGM.
Někdy obchodníci prodávající izraelské zboží čelí násilí, v Austrálii i hrozbám smrtí. V Evropské unii se uvažuje o zavedení povinného vyznačování zboží a rozlišování mezi výrobky z Izraele a těmi z osad na Západním břehu, aby zákazníci, kteří s izraelskou politikou nesouhlasí, měli možnost se rozhodnout.
V Jihoafrické republice už tuto praxi zavedli a kosmetická firma Ahava byla nucena se z JAR stáhnout. Velký tlak na obchodníky je podle Ynet v Evropě. Británie, Španělsko a Itálie pohrozily obchodním společnostem stíháním za porušení mezinárodního práva, pokud budou investovat do společností v osadách.
Z hlediska mezinárodního práva jsou osady nelegální, ale Izrael v nich stále buduje nové byty a některé osady chce anektovat.
