Izrael platí za likvidaci nepřátel vysokou cenu. Technologický sektor je v ohrožení
Rok trvající boje a napětí na Blízkém východě dusí lokální ekonomiky, tu izraelskou nevyjímaje. Růst HDP země zaostává za očekáváním a rozpočtový deficit bobtná. Některé izraelské firmy mají potíže se sháněním pracovníků a mnohá odvětví v čele s cestovním ruchem trpí nejistotou. Ekonomové se obávají, že hospodářské škody budou trvalejšího charakteru a mohou poškodit klíčový technologický sektor.
Válka v Pásmu Gazy, snaha o likvidaci libanonského hnutí Hizballáh, střety s dalšími spojenci Íránu a napětí na Západním břehu Jordánu dohromady začínají být náporem i pro poměrně odolnou izraelskou ekonomiku. „Izraelská ekonomika může být solidní, ale stejně se potýká s tím, aby ustála tuto válku, která trvá příliš dlouho,“ řekl AFP francouzsko-izraelský ekonom Jacques Bendelac. Varoval proto před možnou recesí, pokud boje brzy neustanou.
Ve stavebnictví a zemědělství chybějí Palestinci
Hrubý domácí produkt země podle předběžných údajů ve druhém čtvrtletí stoupl o 1,2 procenta v porovnání s předchozím obdobím, přestože ekonomové oslovení agenturou Bloomberg v průměru očekávali růst o 5,9 procenta. I ten nejnižší odhad poměrně výrazně předčil realitu. Izraelská ekonomika přitom v uplynulém období vykazovala velké výkyvy. V posledním kvartálu loňského roku se po zahájení operace v Gaze smrskla o téměř 21 procent, v prvním letošním pak o sedmnáct procent povyskočila.
Před útoky Hamásu předpovídal Mezinárodní měnový fond, že se izraelský HDP v letošním roce zvýší o 3,4 procenta, nyní projekce ekonomů počítají s růstem mezi jedním až dvěma procenty. Jedním z největších problémů je export, který klesá už několik čtvrtletí po sobě. Zpomalení je také silně dáno problémy ve stavebnictví.
Tento průmysl spoléhal na zhruba sto tisíc Palestinců ze Západního břehu Jordánu, kteří ale v současnosti mají do Izraele odepřený vstup. Vláda nebyla schopná nahradit je zahraničními pracovníky, navíc si firmy stěžují na jejich nižší kvalitu oproti palestinským zedníkům, kteří si dovednosti předávají z generace na generaci.
Tempo výstavby tak zpomalilo a nemovitosti zdražují. Stejný problém s palestinskými pracovníky se týká i zemědělství, což žene nahoru zejména ceny zeleniny. Zákaz pochopitelně ekonomicky dopadá i na obyvatele břehu. „V druhé polovině roku je pravděpodobné, že aktivita ekonomiky zeslábne,“ řekl navíc Bloombergu Ronen Menachem z Mizrahi Tefahot Bank. Počet volných pracovních míst podle něj přibývá a potíže s obsazováním pozic budou i nadále omezovat růst.
Strádá také izraelský turismus, počet návštěvníků země letos poklesl. Od ledna do července ji navštívilo jen půl milionu lidí, což je podle ministerstva turistiky čtvrtina loňských čísel. Sektor zatím vyčíslil válkou ušlý zisk na zhruba pět miliard dolarů. Hotely snižují ceny a propouštějí zaměstnance.
Na nedostatek práce si stěžují i průvodci. „Od října 2023 dodneška jsem měl jednu skupinu z Indie. Neustále se snažím přesvědčit Izraelce, aby cestovali, ale i uvnitř země existují omezení, kam kvůli válce lze vyrazit,“ popsal v létě situaci podle The Jerusalem Post Hidža Morsí, který tuto práci vykonává léta a přestál i koronavirovou pandemii.
Místo inovací prostředky na obranu
Přímé výdaje na vojenský zásah v Gaze vyčíslilo ministerstvo financí v srpnu na sto miliard šekelů (přes 26 miliard dolarů). Náklady včetně těch na ubytování Izraelců, kteří museli opustit své domovy, by se však mohly podle centrální banky do konce příštího roku vyšplhat až na 250 miliard šekelů. Odpovídá to přibližně dvanácti procentům hrubého domácího produktu, a to do kalkulace ještě ani nebyly započteny boje s Hizballáhem v Libanonu, případně větší střety s Íránem.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
