„V parlamentu vznikla paradoxní situace: poslanci označili práci vlády za neuspokojivou, ale nedokázali ji odvolat,“ napsala ruská agentura TASS. „Sněmovna pokazila odvolání vlády,“ zdůraznila ukrajinská agentura Unian.
Ke změně vlády, která prochází krizí, dnes vyzval sám prezident Petro Porošenko. Uvedl, že nový kabinet by měl vzniknout na základě dosavadní prozápadní parlamentní většiny, na nové parlamentní volby Ukrajina podle prezidenta nemá čas.
„Výsledky dnešního hlasování formálně nevedly k odstoupení vlády, ale i tak předvedly, že tato vláda nemá podporu parlamentu, nedokáže prosazovat zákony,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu prezidentské strany Blok Petra Porošenka Jurij Lucenko. V rozpravě vyčetl vládě, že jen brání své prebendy, ale nic nedělá a v zemi se nic nemění. Příští hlasování o nedůvěře vládě smí podle pravidel následovat až na další schůzi parlamentu.
Pomoc Opozičního bloku
Podle listu Ukrajinska pravda k Jaceňukovu přežití pomohli i poslanci Opozičního bloku, kteří opustili jednací sál. V rozpravě přitom jeden z předáků této formace mával pouty a požadoval všechny ministry zavřít do vězení. Opoziční blok vznikl na základě Strany regionů proruského prezidenta Viktora Janukovyče, svrženého v únoru 2014.
Pro pád vlády nehlasovali ani poslanci Jaceňukovy strany Lidová fronta, která je druhou nejsilnější ve čtyřčlenné vládní koalici. Strana bývalé premiérky Julije Tymošenkové oznámila, že z vlády stahuje svého jediného ministra.
Jaceňukova vláda se při svém vzniku v prosinci 2014 opírala o koaliční většinu čítající 288 hlasů. Loni v září ale z koalice vystoupila Radikální strana, a tak se počet koaličních poslanců zmenšil na 274. Jaceňukova Lidová fronta měla po parlamentních volbách 82 zákonodárců. Jaceňuk byl poprvé do čela vlády jmenován po Janukovyčově pádu v únoru 2014 jako nejmladší premiér v ukrajinských dějinách a s historicky rekordní podporou 371 poslanců.
V současnosti podle průzkumů vládu podporuje osm procent Ukrajinců, oproti 70 procentům, kteří si přejí její demisi, připomněla agentura AFP a dodala, že ani hospodářská bilance není nijak zářná. Vláda, která také čelí separatismu na východě země, sice úspěšně restrukturalizovala státní dluh, ale její reformy jsou nedostatečné a hrubý domácí produkt předloni klesl o skoro sedm procent a loni o 10 procent.
Ukrajinská hřivna přišla o dvě třetiny své hodnoty, což vedlo k inflaci ve výši 43 procent v loňském roce a prudkému oslabení kupní síly Ukrajinců.
„Jaceňuk zklamal nejen Ukrajince, ale neuspokojil ani očekávání Západu,“ řekl AFP analytik Mykola Davyďuk. „Úřady utiskují (podnikatele) jako by se nic nestalo, celnice kradou jako by se nic nestalo. Sliboval bojovat proti korupci, ale nic se nestalo,“ dodal.
Protestní demise
Vládní krize následovala po nedávné demisi ministra hospodářství Aivarase Abromavičiuse na protest proti blokování reforem a proti rozrůstající se korupcí.
Porošenko dnes vyzval k demisi i generálního prokurátora Viktora Šokina, nad kterým až dosud držel ochrannou ruku. Ke změně stanoviska prezidenta zřejmě přiměla pondělní rezignace Šokinova náměstka Vitalije Kaska, který prokuraturu označil za „semeniště korupce“. Zprávy médií, že Šokin již požádal o své odvolání, posléze potvrdila generální prokuratura.
Od sesazení předchozího prezidenta Viktora Janukovyče a generálního prokurátora z jeho éry Viktora Pšonky v únoru 2014 je Šokin už třetím v řadě, kdo má exponovaný post v justici opustit. Také Šokinovi předchůdci Oleh Machnickyj a Vitalij Jarema vydrželi ve funkci nejvyššího žalobce jen několik měsíců.
