Jádro Al-Káidy je zdecimované, organizace ale otevírá nové fronty

Nákupní centrum Westgate v Nairobi během teroristického útoku

Nákupní centrum Westgate v Nairobi během teroristického útoku Zdroj: ctk/AP

Aktuální zpráva americké organizace Bipartisan policy center (BPC) o terorismu, vydaná dvanáct let po útocích na Světové obchodní centrum, zní na první pohled pozitivně. Al-Káida v Pákistánu podle ní oslabuje. „Na druhé straně jsou ale Al-Káida a příbuzné buňky rozmístěny do více lokalit než v roce 2001,“ dodávají autoři.

Teroristická organizace v současnosti operuje na 16 místech, ještě před pár lety to byla zhruba polovina, uvádí zpráva. Nejvíce rozšiřuje svou působnost v Africe, přičemž výborným útočištěm pro ni jsou státy s nefunkčním či polofunkčním režimem jako Libye či Egypt. Jasným upozorněním na její stoupající vliv na černém kontinentu byl útok milicí Šabáb v keňském Nairobi. Velkou nejistotou do budoucna je Sýrie.

Maghreb

Al-Káida činná v těchto zemích má podle expertů malou schopnost útočit na Západě, ale působí škodu západním zájmům v zemích Maghrebu. Teroristům se patrně podařilo po pádu libyjského režimu Muammara Kaddáfího získat velké množství zbraní, což může dále zvýšit jejich moc. V poslední době se místní skupiny staly známé především pokusem ovládnout severní Mali, který zmařily francouzské jednotky. Za letošním přepadením alžírského plynového zařízení patrně rovněž stojí militanti napojení na Al-Káidu. Členové organizace jsou spojováni i s loňským útokem na americký konzulát v libyjském Benghází, při kterém zemřel velvyslanec USA v zemi.

Egypt

Operačním prostorem egyptských teroristů je Sinajský poloostrov. Místo je strategické polohou u Izraele a v současnosti tam takřka nedosahuje státní kontrola. Od pádu režimu Husního Mubaraka mají místní teroristé na kontě sabotáže ropných zařízení, přestřelky s egyptskými bezpečnostními silami, ostřelování židovského státu a útoky na západní cíle v Káhiře.

Sýrie

Džabat al-Nusra (Vítězná fronta) napojená na Al-Káidu je zřejmě nejefektivnější bojovou jednotkou syrské opozice. Experti míní, že organizace operující v srdci arabského světa by mohla být časem schopná útoků na západní cíle. Zvlášť pokud by se po případném pádu Asadova režimu dostala k zásobám zbraní, včetně chemických. „Nová základna Al-Káidy v Levantě je vysoce strategická a může být použita k destabilizaci amerických spojenců jako Jordánsko a Libanon. Blízkost Evropy a Izraele může posílit motivaci k útokům na ně,“ řekl expert Barak Barfí. Odhaduje se, že do Sýrie od počátku povstání přijelo bojovat až pět tisíc cizinců, většina z nich patrně působí v džihádistických frakcích povstaleckých sil.

Afghánsko-pákistánské pomezí

Předpokládá se, že v oblasti nyní působí „jen“ čtyři významní terorističtí lídři, včetně Ajmána Zavahrího, který nedávno vyzval k atentátům uvnitř USA. Útoky bezpilotních letounů, jejichž počet po protestech pákistánské vlády poklesl, prý v zemi zabily už více než třicítku teroristických vůdců. Je pravděpodobné, že drony ve velké míře zapříčinily přesun buněk Al-Káidy z kmenových území Pákistánu do odlehlých částí Afghánistánu. Její velitelé se podle BCP nyní soustředí spíše na své přežití než na úkolování filiálek organizace. Existují však svědectví, že se jim stále daří bez větších potíží cestovat mezi Pákistánem a Íránem či Afghánistánem. Na území operují i další teroristické a poloteroristické organizace, jejich cíle jsou však vesměs lokální.

Jemen

Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP) má zázemí právě v Jemenu. Podle některých názorů v současnosti země představuje největší teroristickou hrozbu pro USA i další státy. Američtí zpravodajci tvrdí, že organizace „přizpůsobuje svoji taktiku a techniku západním cílům“. AQAP má i svůj časopis a tiskovou agenturu. Odhaduje se, že počet členů jejího jádra za posledních pár let vzrostl ze tří stovek na více než tisícovku. Připojili se k ní zřejmě i Jordánci, Somálci a Saúdští Arabové. Americké bezpilotní letouny údajně zabily už několik desítek vysoce postavených jemenských militantů. Celkový efekt nákladných protiteroristických programů však zůstává nejasný.

Somálsko

Hnutí Šabáb ztratilo v poslední době velkou část území a vlivu v Somálsku. Za jeho úpadkem stojí operace Africké unie a keňských ozbrojených sil, což byl také motiv útoku Šabábu na obchodní centrum v Nairobi. V poslední době se milice v Somálsku přeorientovaly na guerillový způsob války, do jejich arzenálu patří i sebevražedné atentáty. V červnu na sebe upoutaly pozornost útokem na sídlo OSN v Mogadišu. Mezi jejich cíle patří i zahraniční pracovníci a novináři. „Proslavily“ se také ničením zahraniční pomoci. Šabáb většinou tvrdí, že potraviny jsou prošlé a mohly by poškodit zdraví hladovějících.

Nigérie

Skupina Boko Haram má podle expertů jen malou chuť a kapacitu k útokům na západní cíle. V domovské Nigérii, kde chce zavést právo šaría, je ale stále aktivnější. V září při jejím útoku na zemědělskou školu zemřely přinejmenším čtyři desítky studentů. Kvůli západnímu stylu výuky napadla už více škol, jejím oblíbeným cílem jsou ale například i tržnice a policejní stanice.

Soči ubráníme, slibuje Putin

Ruský prezident Vladimir PutinRuský prezident Vladimir Putin | reuters

Ruský prezident Vladimir Putin vsadil svou reputaci na to, že zajistí bezpečnost olympijských her, které se na počátku příštího roku uskuteční v jihoruské Soči. Letovisko přitom leží jen několik stovek kilometrů od neklidných oblastí Kavkazu, kde působí islámští rebelové. Jejich vůdce Doku Umarov se netají chutí zaútočit na dějiště her.

Čečenský povstalec a samozvaný kavkazský emír v létě označil olympiádu za „satanský tanec na kostech našich předků“ a vyzval stoupence k akci. „Jakožto mudžahedíni máme povinnost tomu zabránit jakoukoli metodou, kterou nám Alláh povolí,“ prohlásil. Tím v podstatě zrušil svůj starší příkaz neútočit na civilní cíle, vydaný v souvislosti s protiputinovskými protesty. Úřady přes hrozby tvrdí, že není důvod k obavám. Čečenský prezident Ramzan Kadyrov známý svou horlivostí slíbil, že Umarova do her zneškodní.

Ruská vláda plánuje v Soči nasadit na 40 tisíc policistů. Zapojí se i armáda. Do ostrahy sportovišť má nasadit například protiletadlové systémy Pancir-S1, vybavené raketami i kanony. „Uděláme všechno možné, abychom splnili úlohu ochrany ruského vzdušného prostoru podél jižní hranice a zajistili bezpečnost olympijských her,“ slíbil velitel vzdušné obrany Viktor Gumennij.

Přístup do Soči bude navíc omezen, a to i v době paralympiády. Mezi 7. lednem a 21. březnem by se tam měla dostat jen auta s místními značkami, vozidla pohotovostí a lidé s akreditací. Vzniknou kontrolované zóny, do nichž budou kromě sportovišť spadat například vlakové stanice a přístav, návštěvníky čekají prověrky i na silnicích.

Organizátoři přesto tvrdí, že opatření budou mírnější než na hrách v Londýně. „Zajištění bezpečnosti bude v zásadě neviditelné, nebude na očích a nebude obtěžovat ani návštěvníky ani účastníky olympijských her v Soči,“ řekl tento týden zástupce Federální bezpečnostní služby Alexej Lavriščev. Příliš konkrétní však nebyl.

V zemi vyvolal rozruch zákaz demonstrací i jiných shromáždění v dějišti her. Ozývají se názory, že příčina není bezpečnostní. Kreml chce podle nich zabránit protestům gayů a jejich sympatizantů. „Věříme, že opatření je protiústavní,“ řekl aktivista Nikolaj Aleksejev.

Nebezpečný Dagestán
Centrem kavkazského odporu je nyní Dagestán. Experti příklon k radikalismu vysvětlují špatnou ekonomickou situací, ale také deziluzí z místní správy, která zneužívá svého postavení a je napojená na zločinecké gangy. Jen tento týden přišlo v regionu při přestřelce o život deset lidí. Podle Moscow Times v první polovině roku zemřelo v podobných situacích nejméně 153 osob. V druhdy nebezpečnějším Čečensku to byla třetina. Prezident Vladimir Putin si nedávno stěžoval, že bezpečnostní situace na místě se lepší příliš pomalu. Nařídil bezpečnostním službám, aby vyvinuly nové metody boje. Podle aktivistů Kreml před olympiádou tolik tlačí na výsledky, že ozbrojené síly často používají brutální metody, včetně únosů, bití a mučení elektrošoky.