Jak bojovníci za islám k bohatství přišli? Pomohli kuvajtští bankéři

Extremisté z ISIL poblíž iráckého Tikrítu

Extremisté z ISIL poblíž iráckého Tikrítu Zdroj: CTK/AP

Islámský stát je dobře promazaný stroj na svatou válku, do kterého denně proudí miliony dolarů. Donedávna to byla okrajová skupina radikálních vyznavačů sunnitského islámu. Dnes je Islámský stát, šířící víru kalašnikovy, nejmocnější a také nejbohatší mezi teroristickými či spíše povstaleckými organizacemi na světě.

Jeho vůdci shromáždili na 2,2 miliardy dolarů (46 miliard korun). To je víc, než kolik dává Česko na obranu (41,99 miliardy korun). Jak Islámský stát zbohatl a z čeho pocházejí jeho příjmy?

Jak obejít bankovní dohled

Američané a jejich spojenci začali po 11. září 2001 potírat terorismus a extremismus přerušováním finančních toků a mražením bankovních kont organizací a jednotlivců napojených na teroristy.

Do dne, kdy islámští atentátníci zničili věže newyorských Dvojčat, si Amerika nedala práci ani s tím, aby se pokusila vystopovat majetek Usámy bin Ládina v USA. Jen několik dnů po útocích ale byl na světě nový úřad FinCen pověřený sběrem a analýzou informací o finančních transakcích.

Západní spojenci zaváděli Anti-Money Laundering normy, tedy předpisy proti praní špinavých peněz, tlačili na banky, aby uplatňovaly princip „poznej svého klienta“.

Financování teroristických buněk se tím ztížilo. Buňky byly většinou odkázány samy na sebe nebo na systém nazývaný hawala. Je to vlastně převod peněz bez jejich pohybu. Tvoří ho síť hawaladarů, kteří na pokyn ústředí vyplácejí peníze ze svých fondů v cílové zemi. Peníze od organizace pak hawaladarové dostanou později, klasickým bankovním převodem nebo protislužbou.

Al Káidu a její odnože se pronásledováním jejich vůdců i agentů, bankovním dohledem a sankcemi podařilo oslabit. Avšak vstali noví bojovníci. Z irácké větve al Káidy se vyčlenila skupina, která chtěla nejen zabíjet „bezvěrce“ (Američany a jejich spojence), ale také bojovat za islámský stát – chalífát. Tento cíl si dala do svého názvu.

S pomocí kuvajtských bankéřů

Islámský stát (dříve Islámský stát v Iráku a Levantě) nebyl odkázán na hawaladary, o finance se mu postarali bankéři z Kuvajtu. Banky z malého emirátu se procedurami AML nezatěžovaly. Pro sunnitské džihádisty shromažďovaly peníze od sponzorů a nadací jak v Kuvajtu, tak v dalších státech z oblasti Perského zálivu, které jsou řazeny k americkým spojencům – v Saúdské Arábii a Kataru.

Islámský státIslámský stát | FinmegVůdce Islámského státu Bagdádí chce vytvořit říši sahající od Pyrenejského poloostrova přes severní Afriku, Arabský poloostrov a Perský záliv až po Indický subkontinent (zdroj: Finmeg).

„Každý věděl, že peníze pocházejí z Perského zálivu a že procházejí přes kuvajtské banky,“ cituje The Daily Beast analytika Andrewa Tablera z think tanku Washington Institute for Near East Policy. „Bankovní systém Kuvajtu a jeho směnárníků je už dlouho velký problém. Je to důležitý kanál pro peníze, které jdou extremistickým skupinám v Sýrii a v Iráku.“

Je ironií, že právě Kuvajťané postavili Islámský stát na nohy. Vždyť v jeho jednotkách od počátku působí důstojníci armády bývalého iráckého vůdce Saddáma Husajna, která Kuvajt v roce 1990 obsadila a později vyplenila.

Dvě desítky let poté, co Američané vyprostili Kuvajt ze Saddámových spárů, pomohli Kuvajťané následníkům někdejších nájezdníků. Islámský stát přitom s existencí samostatného Kuvajtu nepočítá, obdobně jako s ní nepočítal irácký vůdce. Zatímco Saddám se z něj chystal vytvořit iráckou provincii, džihádisté ho chtějí začlenit do svého chalífátu, tedy pod pravomoc chalífy abú Bakra Bagdádího, vůdce Islámského státu.

Finanční bonanza v Iráku

Do doby, než Islámský stát začal dobývat Irák, odhadovaly západní tajné služby hotovost a aktiva organizace na 800 až 900 milionů dolarů. Pocházely od sponzorů, z prodeje ropy, z výkupného i krádeží v Sýrii, kde džihádisté bojují proti režimu Bašára Asada. V rozvrácené zemi bojovníci Islámského státu ukořistili syrské armádě velké množství zbraní ruského původu.

Nejmenovaný představitel americké rozvědky řekl deníku The Guardian, že nejméně 36 milionů dolarů získal Islámský stát prodejem historických památek uloupených v Sýrii. Některé artefakty pocházejí z doby před sedmi až osmi tisíci lety.

Finanční bonanzou však bylo pro Islámský stát teprve úspěšné tažení na irácký Mosul. V kasárnách na předměstí dvoumilionového města, ze kterých uprchla celá druhá divize irácké armády, jeho hrdlořezové ukořistili americkou výzbroj za téměř miliardu dolarů. Ve městě potom ovládli pobočku centrální banky. V jejích trezorech bylo 500 miliard iráckých dinárů, v přepočtu 425 milionů dolarů. To znamená, že po dobytí Mosulu získal Islámský stát další až 1,4 miliardy dolarů.

Celý článek je na serveru Finmag.penize.cz.