Posílení záchranného systému má být součástí celkového balíku, jímž chtějí šéfové vlád EU na konci týdne zapůsobit na finanční trhy, a zastavit tím eskalaci dluhové krize.
Vyjednavači evropských zemí podle zdrojů Financial Times diskutují o možnosti, že by „palebnou sílu“ záchranného systému posílilo souběžné fungování dvou fondů. Evropský fond finanční stability (EFSF) by oproti dřívějším plánům nezanikl ve chvíli, kdy v polovině příštího roku začne působit Evropský stabilizační mechanismus ESM, ale fungoval by dál. Tím by se zdroje k záchraně ohrožených zemí eura jako Itálie zhruba zdvojnásobily, protože ESM má mít 500 miliard eur.
Již běžící EFSF má celkově k dispozici 440 miliard eur. Po odečtení už sjednaných záchranných programů pro Irsko a Portugalsko může nyní fond využít k pákovému navýšení 250 miliard eur, tvrdí agentura Reuters.
Souběžné využití EFSF a ESM by doplnilo ještě zvýšení zdrojů MMF, které by zařídily centrální banky zemí eurozóny. To by podle představ evropských vyjednavačů dohromady vytvořilo kýženou „bazuku“, která by trhy odrazovala od sázek na bankroty členů eurozóny.
Převody do ESM by se měly zrychlit
Francie a Německo se dohodly, že trvalý mechanismus ESM začne působit o rok dříve, než se původně plánovalo. Návrh, o němž teď diskutují evropští činitelé, také zahrnuje urychlení hotovostních plateb do nového fondu. Toto opatření mu má dodat větší váhu a zvýšit jeho důvěryhodnost v očích ratingových agentur.
Změny krizového financování by tak měly doplnit dohodu Německa s Francií, která se týká předělání smlouvy o EU, zejména s ohledem na zpřísnění sankcí vůči zemím porušujícím rozpočtová pravidla.
Zapojí se i ECB?
Vytvoření účinné finanční ochrany ze zdrojů členských zemí je jedním z hlavních požadavků Evropské centrální banky, druhým je věrohodný plán zajištění rozpočtové disciplíny. Šéf ECB Mario Draghi naznačil, že pokud budou tyto podmínky splněny, bude ECB uvažovat o zesílení protikrizových zásahů na trhu dluhopisů.
Spekuluje se o tom, že by se ECB mohla podílet právě i na posílení prostředků nového ESM. Evropská centrální banka sice nesmí státy eurozóny financovat napřímo, podle deníku Financial Times by se ale ESM mohl změnit na příspěvkovou organizaci podobnou MMF nebo Evropské investiční bance, které úvěry od ECB dostávat mohou.
