S návrhem přišli vládní sociální demokraté (SDP), v kabinetu Angely Merkelové má podporu. Proč je hranice právě pět tisíc eur? „Nad touto hranicí podle nás neexistují žádné legální důvody, proč uzavírat obchody v hotovosti,“ píše se v návrhu pozice poslanecké frakce SPD. Německo je v praní špinavých peněz oblíbeným cílem mezinárodního organizovaného zločinu.
Podle odhadů studie Univerzity Martina Luthera Halle-Wittenberg citované deníkem Die Welt se v německé ekonomice ročně vypere zhruba sto miliard eur. Primárními oblastmi jsou gastronomie a výherní automaty, kde se ve velkém pracuje s hotovostí. Hotovost se také často pere pomocí nákupů luxusního zboží. Pro následné zakrývací transakce se podle univerzitní studie využívá zejména stavební a realitní sektor.
Před německé soudy se předloni dostalo osm tisíc případů praní špinavých peněz. Trestné je ovšem pouze peníze prát pro někoho jiného, v případě vlastních finančních prostředků to zákon nepostihuje.
Silná kritika
Návrh německé vlády na omezení finančních transakcí se potýká s vlnou kritiky. Bývalý předseda německého ústavního soudu Hans-Jürgen Papier si myslí, že opatření může být protiústavní. „Byl by to neospravedlnitelný zásah do právních svobod, hlavně do smluvní volnosti a autonomie vůle,“ řekl listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). „Návrh vidíme spíše kriticky, mohl by vyslat negativní signál o používání hotovosti,“ myslí si Ulrich Binnebößel z Německého svazu obchodu.
Proti návrhu se staví i ochránci lidských práv, podle kterých je hotovost ochraňuje data o financích, které jsou jinak pod dohledem finančních institucí a úřadů. S plánovaným opatřením nesouhlasí ani banky. „Pokud by k tomu už existovala politická vůle, mělo by se to prosadit na celoevropské úrovni,“ prohlásil předseda Spolkového svazu německých bank Jürgen Fitschen. Účinky omezení plateb na kriminalitu v rozhovoru s FAZ zpochybnil šéf Německé spolkové banky Jens Weidmann.
Návrh naopak přivítala protikorupční organizace Transparency International, která by chtěla, aby byl limit ještě nižší. Je ovšem otázkou, zda omezení hotovostních plateb opravdu může pomoci v boji se šedou ekonomikou. Dosavadní zkušenosti účinnost opatření neprokázaly – zatímco v Německu se objem šedé ekonomiky odhaduje studie Linecké univerzity na dvanáct procent, v Řecku nebo Itálii, které limity pro hotovostní platby zavedly, je tohle číslo dvojnásobné.
Oblíbená hotovost
Problém by mohl být i u běžných Němců, kteří hotovostí platí rádi. Tři čtvrtiny z nich se v průzkumu postavily proti tomu, aby Německo následovalo příklad Dánska, které vybrané obchodníky osvobodilo od povinnosti přijímat platbu v hotovosti. Podle studie Německé spolkové banky v hotovosti probíhá 79 procent všech německých transakcí. Ve Francii se oproti tomu podle údajů z roku 2011 tvoří hotovostní platby jen 56 procent všech finančních transakcí. Unijní průměr činí 65 procent.
Podle informací FAZ právě Francie na Německo tlačí, aby hranici pro hotovostní platby kvůli riziku terorismu zavedla nebo dokonce pomohla prosadit na unijní úrovni. Očekává se, že francouzský a německý ministr financí v úterý veřejně podpoří zavedení jednotného limitu v rámci celé Evropské unie. Na základě toho se očekávají návrhy ze strany Evropské komise. Ta už minulý týden představila možnost zrušení pětiseteurových bankovek, které údajně zločinci častou využívají.
Paříž na Německo tlačí kvůli loňským teroristickým útokům v Paříži. Už v září snížila svůj vlastní limit pro platby hotovostí na tisíc euro z původních tří tisíc. Banky musí úřadům nahlásit každého, kdo si z účtu za měsíc vybere více než deset tisíc eur. Paříž doufá, že tímto způsobem omezí možnosti financování teroristických organizací.
Itálie původně omezila hotovostní transakce na tisíc euro. Z praktických důvodů ale později limit ztrojnásobila a nyní uvažuje o stejné hranici jako německá vláda – pěti tisících euro. V Česku je platba hotovostí omezena na 270 tisíc korun a 50 kusů mincí.
