1) Co je kvantitativní uvolňování?
Obecně vzato situace, kdy centrální banka nakupuje velké objemy aktiv, v tomto případě hypoteční cenné papíry. Touto nekonvenční měnovou politikou usiluje o snížení dlouhodobých úrokových sazeb, aby ekonomika rostla rychleji. Fed už kvantitativní uvolňování od začátku finanční krize v roce 2008 vyzkoušel dvakrát, proto se teď hovoří už o třetí vlně.
2) Jak to funguje?
Aby mohl Fed aktiva nakupovat, vytváří ničím nekryté peníze. A to tak, že cenné papíry nakupuje od komerčních bank, jimž za ně připíše na účet odpovídající částku. Peníze se objeví na účtu, který mají komerční banky u Fedu. Tam jsou úročeny sazbou pouze 0,25 procenta ročně, Fed proto doufá, že banky budou chtít získané peníze využít účelněji. Ideálně by je měly poskytnout ve formě úvěrů firmám a jednotlivcům; za takové úvěry získají vyšší úrok. Pokud firmy za peníze nakoupí výrobní zařízení a jednotlivci auta či nemovitosti, pak by se ekonomika měla dát do pohybu. Fed ale nemá jistotu, že banky peníze opravdu použijí na poskytnutí úvěrů.
Nákupy cenných papírů ze strany Fedu také pomáhají snižovat náklady na úvěry. Masivní nákupy jakéhokoliv aktiva totiž zvyšují jeho tržní cenu, souběžně s tím se tedy snižuje výnos. Vzhledem k tomu, že Fed nakupuje hypoteční cenné papíry, přímo tak pomáhá snižovat úrokové sazby hypoték. Navíc ti investoři, kteří už nejsou ochotni aktiva za takto zvýšenou cenu kupovat, hledají jiné možnosti investic. Například podnikové dluhopisy. Poptávka po nich se pak zvedne, čímž klesnou výnosy. Firmy si tak budou schopny půjčovat levněji a budou mít možnost více utrácet. Fed opět doufá, že tím pomůže firmám rozpohybovat ekonomiku.
3) Proč to Fed dělá?
Když se sníží náklady na úvěry a banky budou mít důvod poskytovat více úvěrů, měly by firmy začít víc utrácet a investovat. To jsou podmínky, které zpravidla vedou k vyšší poptávce po práci, a tedy i ke snížení míry nezaměstnanosti. Fed přitom tentokrát explicitně uvedl, že nákupem dluhopisů cílí na tvorbu pracovních míst. Cenné papíry hodlá nakupovat tak dlouho, dokud neuvidí citelné zlepšení na trhu práce.
4) Fungovalo to v minulosti?
Většina studií ukazuje, že kvantitativní uvolňování skutečně snížilo náklady na úvěry, alespoň podle vývoje výnosů klíčových státních dluhopisů americké vlády se splatností deset let. Studie ale nedávají jednoznačnou odpověď na otázku, jak moc se nižší náklady na úvěry promítají do skutečného zlepšení stavu ekonomiky, například do zmíněné tvorby nových pracovních příležitostí. Podle jednoho modelu, který loni vyvinul prezident Federální rezervní banky v San Francisku John Williams, pomohla druhá vlna kvantitativního uvolňování v USA vytvořit zhruba 700.000 nových pracovních míst.
5) Jaká jsou rizika?
Nákupy aktiv zvyšují účetní bilanci Fedu. Po dvou kolech kvantitativního uvolňování se bilance americké centrální banky zvýšila skoro na trojnásobek a nyní dosahuje asi 2,85 bilionu dolarů (asi 53,2 bilionu Kč). Fed tvrdí, že je schopen bilanci v případně nutnosti zase adekvátně snížit, a zabránit tak vysoké inflaci, nikdy v minulosti ale nic takového nevyzkoušel. Kritici také tvrdí, že masivní nákupy dluhopisů umožňují americkému Kongresu a prezidentovi vyhnout se blížícím se fiskálním problémům. V podobě Fedu totiž administrativa získává společníka, který kupuje neustále rostoucí státní dluh.
Politici v jiných zemích si stěžují, že kvantitativní uvolňování oslabuje dolar, a poškozuje tak jejich export. Cizí ekonomiky jsou navíc zaplavovány kapitálem, který bez negativních dopadů jen těžko absorbují. Bezprecedentní podpora ekonomiky, ke které Fed prostřednictvím kvantitativního uvolňování přistoupil, centrální banku také vystavují riziku, že bude obviněna z překračování svého mandátu. Pokud by politici přijali opatření, jímž by pravomoci Fedu omezili, může být v konečném důsledku ohrožena nezávislost Fedu.
