Nová zelená úsporám: Stát omezí přímé dotace, hlavní roli získají záruky za úvěry
Program Nová zelená úsporám hledá nový model podpory a klade větší důraz na záruky a zvýhodněné úvěry místo přímých dotací.
- Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že stát chce tímto způsobem pomoci domácnostem bez dostatečných úspor.
- Firmy zároveň varují, že omezení dotační podpory může vést k ochlazení trhu.
Záruky a zvýhodněné úvěry místo dotací
„Podpora bude založena hlavně na poskytování záruk a garancí,“ uvedl Karel Havlíček po pondělním jednání vlády s tím, že půjde o záruky pro zvýhodněné bankovní půjčky, na které by jinak řada nízko- a středněpříjmových domácností nedosáhla z důvodu nedostatečných úspor.
Na tuto skupinu obyvatel by měla nová forma podpory cílit především. „Hlavním motivátorem by ale nemělo být, že někdo dostane dotaci. Hlavní motivací, třeba k zateplení, má být, že se to časem vyplatí, třeba za sedm, deset či patnáct let,“ uvedl Havlíček.
Podle něj ale nebude jednoduché peníze v rozpočtu na tuto podporu najít. „Pokoušíme se na to najít určitý mechanismus, aby ti, kterým to těsně uniklo, třeba o den, podporu dostali,“ přiblížil Havlíček.
Právě ministerstvo průmyslu a obchodu by do budoucna mohlo být podle Havlíčka garantem energetické politiky v Česku. Uvedl to na lednové konferenci Power Shift.
Důvodem podzimního zastavení programu jsou především peníze. „Původně se počítalo s příjmy kolem 12 miliard korun. Aktuální realita je zhruba 5,5 miliardy,“ sdělil nedávno ministr životního prostředí Petr Macinka.
Dalším důvodem je změna priorit. Rozpočet Státního fondu životního prostředí nyní upřednostňuje jiné oblasti. Nejprve se pokryjí mandatorní výdaje, poté půjde o financování dostupného bydlení, zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a podporu šetrného lesnictví.
Trh čeká ochlazení
Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 jako klíčový finanční nástroj motivující majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií. V posledních letech pak fungoval jako akcelerátor domácích fotovoltaik či tepelných čerpadel.
„Pokud by se podpora fotovoltaiky na rodinných domech výrazně omezila nebo úplně skončila, krátkodobě by trh znatelně ochladl, podobně jako po boomu v letech 2022 a 2023. Očekávali bychom propad poptávky zhruba o 30 až 50 procent, zahrnující domácnosti jednak citlivé na cenu a ty motivované využít dotaci, dokud je k dispozici,“ míní Pavel Rek, ředitel divize energetických řešení Tedom energie.
Podle něj by zájem domácností ani trh bez dotačního programu nezmizel. „Fotovoltaika by se posunula od dotované investice ke standardní energetické technologii, kde se řeší návratnost, chytré řízení spotřeby, flexibilita a čím dál víc také akumulace,“ doplnil Rek.
„Zároveň se dá čekat, že to povede k určitému ‚očištění‘ trhu, tedy k tomu, že v prostředí bez dotačního impulsu budou lépe obstávat firmy a projekty s vyšší kvalitou, efektivitou a jasnější ekonomikou,“ komentuje Michal Petřek, manažer pro inovace v Raylyst.
Podle Petřeka to dříve či později přijít muselo. „Na druhou stranu, a to bychom rádi zdůraznili, pokud bude stát zároveň dál podporovat větší instalace pro firmy, infrastrukturu a investory, může to v praxi posílit segment, který má do budoucna větší potenciál než čistě rezidenční trh,“ míní Petřek.
Nejistota v segmentu tepelných čerpadel
Konec dotací dopadá i na trh tepelných čerpadel. „Nová zelená úsporám je projekt, který zásadně pomáhá překlenout často poměrně vysoké vstupní náklady na pořízení úsporných energetických řešení. Důkazem jsou i dopady, které aktuálně má pozastavení podpory na celý segment,“ říká Eva Neudertová, ředitelka Asociace pro využití tepelných čerpadel.
Situace podle ní nejvíce dopadá na instalační společnosti závislé pouze na domácích zakázkách. Výrobci se naopak mohou opřít o pokračující zájem ze zahraničních trhů. I jim ale nejistota kolem budoucnosti podpory u nás komplikuje plánování výroby i kapacit.
