Jakarta je s deseti miliony obyvatel hlavním a největším městem Indonésie. Zároveň je také nejrychleji se potápějícím městem na světě. Pokud místní úřady nezakročí, do roku 2050 mohou být některé čtvrti kompletně pod vodou.
Kdo by neslyšel o tom, že Benátky se pomalu, ale jistě potápí. Ve skutečnosti klesnou jen o milimetr až centimetr ročně. Zatímco slavné Benátky se potápí tempem jen milimetr až centimetr ročně, na světě jsou města s mnohem horšími vyhlídkami. Přístavní čtvrť hlavního města Indonésie, Severní Jakarta, se každým rokem potopí o 25 centimetrů. „Podle našich výzkumů se do roku 2050 potopí 95 procent Severní Jakarty,“ říká pro BBC Heri Andreas z Bandung Institute of Technology, který se problémem zabývá přes 20 let.
Přístavní města po celém světě se potápí kvůli změně klimatu. Vysoké teploty způsobují tání ledovců, což vede ke zvyšování mořské hladiny. Extrémní rychlost, s jakou se potápí Jakarta, je ale způsobena dalšími faktory. Jen přibližně polovina obyvatel má přístup k pitné vodě. Lidem tak nezbývá nic jiného než vodu čerpat z podzemních vrstev. Po odčerpání vody se zem nad ní sesune a klesne celý povrch.
Přibližně 40 procent Jakarty je momentálně pod úrovní moře, což také výrazně zhoršuje průběh povodní, protože voda nemůže odtékat do oceánu. Situaci nijak nepomáhá ani laxní regulace, která umožňuje odčerpávat vodu z podzemí komukoli. Obyvatelé i firmy mají na čerpání právo. Problém je, že překračují omezené množství nebo získávají vodu nelegálně. Radnice se snaží monitorovat, kolik vody se takto čerpá. Při poslední inspekci bralo vodu z podzemí nelegálně 33 z 80 zkoumaných budov.
Místní ale tvrdí, že nemají jinou možnost, vzhledem k tomu, že město jim dostatek vody nezajistí. Experti potvrzují, že Jakarta je schopna dodat maximálně 40 % vody, kterou její obyvatelé potřebují.
Holandský hydrolog Jan Jaap Brinkmann pro Vice News představil dvě řešení. Jedním z nich je evakuace čtyř až pět milionů obyvatel. Ti ale nechtějí opouštět místo, kde žijí celý svůj život. Druhou možností je postavit zeď kolem pobřeží, aby tak Jakarta získala dost času na vyřešení všech svých problémů. Touhle cestou se také Jakarta vydala. Indonéské velkoměsto momentálně investuje desítky miliard dolarů do stavby 20 kilometrů dlouhého valu.
Jan Jaap Brinkmann ale dodává, že jediné opravdové řešení je zamezit extrakci podzemní vody a zaměřit se na jiné vodní zdroje. Místní musí začít využívat dešťovou vodu, vodu z řek nebo potrubní vodu z nádrží nejpozději do roku 2050.
Otázkou je, zda Jakarta zůstane nad vodou dostatečně dlouho na to, aby své problémy vyřešila.
