Jean Pisani-Ferry analyzoval zveřejněnou agendu a telefonní záznamy amerického ministra financí Timothyho Geithnera od ledna 2010, když krize naplno propukla v Řecku, do června 2012.
Nejvíc měl Geithner v tomto období setkání a telefonátů s šéfem MMF Dominiquem Strauss-Kahnem a jeho následovnicí Christine Lagardeovou – celkem 114.
58 kontaktů měl s prezidentem Evropské centrální banky Jean-Claude Trichetem a poté s jeho nástupcem Mariem Draghim.
Pak jsou v řadě ministři financí velkých evropských zemí - s Němcem Wolfgangem Schaeublem se Geithner spojil 36krát, francouzskými ministry financí (vystřídalo se jich za tu dobu několik) mluvil 32krát, 19 kontaktů měl s britským protějškem, pár telefonátů měl ještě se španělskými, italskými, řeckými, irskými a portugalskými kolegy.
S oficiálními zástupci Evropské unie byl Geithner v kontaktu překvapivě málo. S eurokomisařem pro měnové a ekonomické záležitosti Ollim Rehnem mluvil 12krát a pouze jednou s předsedou Euroskupiny Jean-Claudem Junckerem, který přitom někdy bývá označován jako „Pan Euro“.
„Pan Euro je na prvním místě prezident ECB,“ poznamenává k tomu Pisani-Ferry.
Ekonom z analýzy komunikace Geithnera vyvozuje, že USA vnímají eurokrizi jako vážný problém pro světovou ekonomiku a usilovně se snažili být o vývoji na starém kontinentu informovány. Kvůli euru pak američtí představitelé raději mluví se zástupci ECB a velkých států, než s činovníky Evropské unie.
