Japonsko a Čína se budou o podpoře MMF rozhodovat společně

Šéfka MMF Christine Lagardeová s japonským ministrem financí Junem Azumim

Šéfka MMF Christine Lagardeová s japonským ministrem financí Junem Azumim Zdroj: profimedia.cz

Japonsko a Čína spojí síly při rozhodování o finanční podpoře Mezinárodního měnového fondu. Shodli se na tom ministři financí obou zemí, píše Bloomberg. MMF nutně potřebuje peníze k potlačení dopadů dluhové krize v Evropě.

„Shodli jsme se, že úzká spolupráce v otázce finanční pomoci MMF je lepší než se rozhodovat každý zvlášt,“ řekl japonský ministr financí Jun Azumi po setkání se svým čínským protějškem v Tokiu. Prohlásil také, že v Evropě krize ještě neskončila. „I když se situace zlepšuje, ještě nemůžeme být optimisty,“ uvedl Azumi.

Ministři financí se setkali před dubnovým zasedáním Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu, kterého se zúčastní zástupci největších světových ekonomik G20. Jedním z bodů jednání bude právě větší finanční podpora MMF. Šéfka fondu Christine Lagardeová tento týden prohlásila, že fond potřebuje víc prostředků k tomu, aby mohl ochránit Evropu před hrozbami, kterým čelí. Aktuálně k nim patří rostoucí ceny ropy a růst nezaměstnanosti.

„Dohodnout detaily příspěvků MMF pravděpodobně nebude hladké,“ myslí si Tomoko Fujii, stratég Bank of America Merrill Lynch. „Pro Japonsko je důležité kontrolovat čínské záměry, zatímco Čína chce zřejmě zvýšit svůj politický vliv,“ dodává.

Už dříve Lagardeová prohlásila, že Čína pomohla učinit globální ekonomický systém méně náchylným k ničivým krizím. Dodala, že přetrvávající slabost vyhlídek světové ekonomiky podtrhuje důležitost toho, aby si Čína udržela významnou roli v globálních politických rozhovorech a zrychlila reformy své vlastní ekonomiky. Pokud Čína provede další hospodářské reformy, mohl by se podle Lagardeové čínský jüan v budoucnosti stát rezervní měnou.

MMF si chce zajistit na zmírnění dopadů krize půl bilionu dolarů (asi deset bilionů korun). Další peníze potřebuje k tomu, aby mohl poskytnout nové úvěry až za bilion dolarů (zhruba 20 bilionů korun) těm zemím, které jsou v největších problémech.