„Je to nepříjemné překvapení, doufali jsme, že ekonomika nejen ukáže zastavení propadu, ale také vykáže slušný růst. Stal se pravý opak,“ řekl televizní stanici SkyNews Martin Schulz z londýnské kanceláře Fujitsu Research.
Japonská ekonomika se propadem o 7,3 procenta ve druhém letošním kvartále dostala do technické recese, kterou definuje ekonomický propad dvě po sobě jdoucí čtvrtletí. Otazníky se nyní vznášejí nad budoucností politiky japonského premiéra Šinza Abeho.
Po svém nástupu do premiérského úřadu před necelými dvěma lety Abe slíbil, že nastartuje japonské hospodářství k tříprocentnímu ročnímu růstu. Toho mělo být docíleno fiskálními stimuly ze strany vlády v kombinaci s uvolněnou měnovou politikou centrální banky.
Růstu chtěl Abe využít k zalepení děravého rozpočtu. Jeho plán se ale začal zadrhávat, a tak vláda letos v dubnu přistoupila ke zvýšení daně z prodeje, což je obdoba tuzemské daně z přidané hodnoty. Křehká ekonomika ale na tento nárůst nebyla připravena. Japonští spotřebitelé vzali obchody útokem ještě před zvýšením daně, a tak jen urychlili spotřebu. Mezi dubnem a červnem pak následoval více než sedmiprocentní propad ekonomiky.
Analytici nyní soudí, že letošní ekonomický útlum musí Abeho vládu přimět k odložení druhého zvýšení daně, které bylo naplánováno na říjen příštího roku. „Pokud chce premiér udržet svoji vizi naživu, musí najít způsob, jak nastartovat ekonomický růst,“ řekl deníku Financial Times vládní poradce Etsuro Honda.
Dnes odpoledne japonského času by měl premiér Abe vystoupit a oznámit odklad dalšího zvýšení daně z prodeje, pravděpodobně minimálně na rok 2017 či později. Vládní liberálně-demokratické straně to však velmi komplikuje boj o voliče před příštími volbami. Kdyby ekonomika rostla, mohl Abe alespoň tvrdit, že odklad zvýšení daně je projev dobré vůle.
