Euroskupina v sobotu rozhodla o ukončení současného záchranného programu pro Řecko k původnímu termínu 30. červnu, a odmítla tak jeho prodloužení do konání referenda
Tím však Řecku hrozí platební neschopnost a zároveň nedodržení splátky dosavadních úvěrů a podle některých představitelů evropských států a věřitelských institucí už konání referenda pozbývá smyslu, protože už není o čem jednat. Řecká vláda navíc občanům doporučuje, aby návrhy zamítli.
Lagardeová zpravodajské stanici BBC řekla, že MMF je stále připraven na rozhovory s Řeckem, ale plánované referendum podle ní bude neplatné vzhledem k tomu, že v úterý vyprší platnost dosavadního záchranného programu. Šéfka MMF zdůraznila, že Řekové mají hlasovat o návrzích, které už nejsou na stole. Ve hře je podle některých i vystoupení Řecka z eurozóny.
Lagardeová však také prohlásila, že pokud se Řecko jasně vyjádří ve prospěch setrvání v eurozóně a obnovení ekonomiky, věřitelé by ještě byli ochotní to s Řeckem zkusit. Řecká vláda má tak stále čas na rozmyšlenou o přijetí návrhů eurozóny.
Určitý čas na rozmyšlenou dala Aténám i Evropská centrální banka, která zatím ponechala program nouzového financování (ELA) pro řecké banky na současné úrovni zhruba 89 miliard eur (2,4 bilionu korun). Nouzové financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů. Řecká vláda nicméně rozhodla, že banky zůstanou v pondělí zavřené a že zavede omezení pro pohyb kapitálu.
Lidé po ohlášení referenda oblehli bankomaty po celé zemi. V částech Řecka již údajně docházejí některé bankovky. Do sobotního odpoledne si Řekové vybrali 600 až 700 milionů eur, přičemž normálně to během celého víkendu bývá zhruba 30 milionů.
U bankomatů se v sobotu tvořily dlouhé fronty:
Podle francouzského premiéra Manuela Vallse existuje „reálné riziko vystoupení“ Řecka z eurozóny v případě odmítnutí návrhů věřitelů v referendu. Valls dnes zároveň řeckou vládu vyzval k návratu k jednacímu stolu. Jednání nejsou u konce, zdůraznil socialistický šéf francouzské vlády. Rozhodnutí řeckého premiéra Alexise Tsiprase vyhlásit referendum je podle Vallse „volba řecké vlády a tu nelze kritizovat“.
Také evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici potvrdil, že věřitelé jsou stále připraveni jednat s Řeckem, a dodal, že země by měla zůstat v eurozóně. „Pro ty, kteří přemýšlejí co dál, 1. Řecko by mělo zůstat v eurozóně; 2. dveře pro jednání o nejnovějších návrzích Evropské komise jsou stále otevřené,“ napsal Moscovici.
Rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling dnes upozornil, že z eurozóny nelze vystoupit. Řecko by muselo nejdřív požádat ostatní země o vystoupení z EU a ty by s tím musely souhlasit. Teprve poté by Řecko pravděpodobně mohlo opustit i eurozónu, prohlásil Schelling v rozhovoru s deníkem Die Presse.
| Sobotka označil řecké referendum za alibistické |
|---|
| Řecké referendum o návrzích věřitelů na řešení krize označil premiér Bohuslav Sobotka za nesmyslné a alibistické. Řekové podle něj nebudou vlastně vědět, o čem mají rozhodovat. Smysl by podle něj mělo, kdyby se všelidové rozhodování uskutečnilo dříve a o konkrétní dohodnuté smlouvě. Grexit, tedy vystoupení Řecka z eurozóny, se podle něj začíná stávat realitou. |
| „Nepřekvapilo to jenom nás, jako Česká republika jsme angažováni jenom okrajově, ale myslím, že to překvapilo úplně všechny,“ řekl Sobotka v ČT. Podle něj se dříve v projevech řeckého premiéra Alexise Tsiprase slovo referendum neobjevilo. Tsipras podle něj udělal vypsáním referenda chybu. |
| Referendum mělo svůj smysl, dokud na něj byl čas, pokud by se hlasovalo o konkrétní smlouvě s řeckou vládou,“ dodal Sobotka. Tsiprasův plán, aby řečtí občané rozhodovali o návrzích mezinárodních věřitelů, je podle něj alibistický. Podle něj premiér Tsipras vzal černého Petra a vrazil ho řeckým občanům. |
Podle člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala Česku nehrozí přímý dopad řecké finanční krize. Zátěžové testy ukázaly, že český finanční sektor je odolný. Nepřímé dopady vývoje v Řecku jsou možné přes eurozónu. „Je nutné uvést, že přímá expozice českého finančního sektoru na Řecko je zanedbatelná, na úrovni zaokrouhlovací chyby. Z toho jasně vyplývá, že nám nehrozí žádný přímý dopad,“ upřesnil Lízal.
Nepřímé dopady vývoje v Řecku se sice mohou projevit zprostředkovaně přes eurozónu, ale pro její vedení podle Lízala není situace kolem Řecka zase tak neočekávaná. „Navíc je dnes ekonomika eurozóny i její finanční sektor v lepší kondici, než tomu bylo před lety na vrcholu krize, a též jsou k dispozici nové mechanismy,“ podotkl člen bankovní rady.
Pavel Páral: Na velkorysé důchody mohou Řekové zapomenout
