Jemen: největší humanitární krize současnosti má ke svému konci daleko

Hútíjští povstalci během setkání v metropoli San'á

Hútíjští povstalci během setkání v metropoli San'á Zdroj: Reuters

Boje v Jemenu
Boje v Jemenu
Boje v Jemenu
Boje v Jemenu
Dětští válečníci nejsou v Jemenu neobvyklým jevem
11
Fotogalerie

Už čtvrtým rokem zmítají Jemenem boje mezi povstalci a centrální vládou. V nejchudší zemi arabského světa se v současnosti podle OSN odehrává vůbec největší humanitární krize současnosti, přičemž válečných zločinů se zřejmě dopouštějí všechny zúčastněné strany. A nic na tom nejspíš nezmění ani nedávná jednání vlády s rebely ve Švédsku.

Boje v Jemenu ve větší míře propukly na v roce 2014. Hútíjští povstalci využili politické krize v zemi a ovládli sever Jemenu a poměrně rychle dobyli i metropoli San'á. Konflikt dál eskaloval v březnu 2015, kdy se do bojů na straně vlády zapojila koalice osmi arabských zemí v čele se Saúdskou Arábií, podporovaná Spojenými státy, Velkou Británií a Francií. 

Válka v Jemenu je stejně nepředvídatelná jako válka v Sýrii - zejména kvůli tomu, že ji podporují dvě nesmiřitelně se nenávidějící regionální mocnosti – Írán (šíitští rebelové) a Saúdská Arábie (sunnitská jemenská vláda),“ popsala konflikt šéfredaktorka magazínu Lidé a Země Lenka Klicperová, která se dlouhodobě věnuje konfliktům na Blízkém východě. „Jemenské přístavy leží bohužel ve strategické oblasti. Kolem nich proudí všechna lodní doprava. Oblast může být strategická i pro budoucí dopravu plynu z nejbohatšího naleziště v regionu, o něž se dělí Katar a Írán,“ dodala.

Zpráva OSN o válečných zločinech v Jemenu kritizuje obě bojující strany. „Prakticky jsme nezaznamenali snahu účastníků konfliktu minimalizovat počet civilních obětí,“ prohlásil hlavní autor zprávy Kamel Jendoubi. Především Saúdy vedená koalice často ignoruje vlastní seznam „chráněných“ míst, jako jsou nemocnice nebo uprchlické tábory. Podle organizace Human Rights Watch byly koaliční útoky na civilní cíle v mnoha případech vedeny zbraněmi, které Saúdům dodaly USA. OSN zároveň vyzvala Írán, aby ukončil vojenské dodávky rebelům.

Vleklý konflikt si již vyžádal více než deset tisíc obětí na životech a vyhnal miliony lidí z jejich domovů. Situace v Jemenu se znepokojivě zhoršuje, země je „na pokraji katastrofy“, prohlásil na začátku prosince Mark Lowcock, zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky. 

Humanitární pomoc podle OSN potřebuje více než 22 milionů lidí, tři čtvrtiny obyvatel Jemenu. Některé rodiny žijí v provizorních podmínkách uprchlických táborů už od počáteční eskalace konfliktu v roce 2014. V Jemenu neoperují žádné humanitární organizace, jejich působení v zemi se brání obě bojující strany.

Pomáhat v Jemenu chce například také Člověk v tísni. „O registraci naší mise v Jemenu usilujeme už asi rok a půl. Kvůli tomu, že země je de facto rozdělená, je ale vše velmi komplikované. Doufáme, že se situace brzy změní, ale nic není jisté,“ řekl koordinátor humanitárních operací organizace Marek Štys. Přípravy mise podle něj komplikuje i to, že Jemen je nyní pro cizince prakticky nepřístupný.

Překážkám na straně úřadů čelí i novináři, kteří chtějí situaci v zemi monitorovat. „Už dva měsíce se snažím získat povolení pro vstup do Jemenu, ovšem Saúdy vedená koalice podporující jemenskou sunnitskou vládu pozastavila vydávání víz pro novináře. Takže mám povolení dostat se do San'á ovládaném Hútíi, šíitskými rebely, ale nikoliv do Adenu a dalších částí země ovládaných jemenskou vládou podporovanou Saúdy a USA,“ říká Klicperová.

Nadějí na změnu je dohoda o příměří, která od poloviny prosince platí v přístavu Hudajdá, který je klíčový pro dodávky humanitární pomoci do země. Na základě dohody uzavřené ve Švédsku by z Hudajdá a dalších několika měst měly obě bojující strany stáhnout své bojovníky nejpozději 7. ledna. 

Může se toto příměří stát základem širší mírové dohody? Podle zdrojů agentury Reuters se OSN připravuje na další kolo rozhovorů, které by mělo proběhnout v příštích měsících. V první řadě se nebudou zaměřovat na vyřešení krize, prioritu mají dojednání humanitárních koridorů, výměna zajatců, znovuotevření mezinárodního letiště v San'á a budoucí status přístavu Hudajdá. „Nedá se předvídat, co se stane za týden, natož za 12 měsíců,“ uzavírá Klicperová.