Saúdové jsou pod tlakem, Jemenu svítá naděje | E15.cz

Saúdové jsou pod tlakem, Jemenu svítá naděje

Saúdové jsou pod tlakem, Jemenu svítá naděje
Provládní jednotky v Jemenu
• 
ZDROJ: Profimedia

Karolína Flaszová

Rijád, klíčový účastník konfliktu, čelí po vraždě novináře Chášukdžího mezinárodnímu tlaku na ukončení krveprolití.

 

Jemenu svítá naděje na ukončení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu, jenž v zemi způsobil humanitární katastrofu. Jemenský prezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí se vyjádřil kladně ke snaze OSN zahájit mírová jednání. K nim by mohlo dojít ještě letos. Svolní jednat jsou i povstalci, kteří včera ohlásili zastavení útoků. Na dosažení klidu stále více tlačí některé západní státy, zejména USA, Británie a Francie. Dodávky zbraní do Saúdské Arábie ale zatím nezastavily.

„Škody, které válka v Jemenu na lidech napáchala, jsou nevyčíslitelné: miliony ztratily své domovy, hladomor, epidemie a roky krveprolití. Jediným řešením nyní je politické rozhodnutí odložit zbraně a usilovat o mír,“ uvedl minulý týden britský ministr zahraničí Jeremy Hunt.

Rozdíl mezi vojákem a civilistou se stírá, doplácejí na to humanitární pracovníci, říká Šimon Pánek

V Jemenu mezi sebou od roku 2015 válčí vládní vojska prezidenta Hádího a šíitští rebelové Húsíové. Konflikt však nemá jen lokální ráz, jde v něm o soupeření dvou regionálních velmocí. Aliance v čele se Saúdskou Arábií, která Jemen dlouhodobě považuje za součást sféry svého vlivu, pomáhá armádě, Írán podporuje povstalce. Obě strany jsou přitom podezřelé z páchání válečných zločinů. Vyšetřovatelé OSN uvádějí, že hlavní příčinou úmrtí civilistů v bojích jsou nálety, které provádí sunnitská koalice. Mezinárodní tlak na to, aby Rijád ukončil krveprolití v Jemenu, bezpochyby souvisí s vraždou saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího na konzulátu království v Istanbulu. „Jeho smrt rozhodně zvýšila mezinárodní povědomí o saúdské zahraniční politice,“ podotkla podle al-Džazíry kanadská expertka na Blízký východ Bessma Momaniová.¨

Spojené státy nedávno oznámily, že saúdskoarabským letadlům zapojeným do konfliktu v Jemenu přestanou doplňovat palivo za letu. Rijád zřejmě ve snaze zmírnit výklad tohoto kroku uvedl, že o to sám požádal v souvislosti se sílící vojenskou kapacitou a schopnostmi království.

Všeobecně se má za to, že Washington učinil poměrně bezbolestný ústupek členům Kongresu, kteří stále aktivněji žádají konec podpory Saúdů v Jemenu. Na pořadu dne zatím není ani ukončení poskytování zpravodajství, ani pozastavení transferu zbraní Rijádu a jeho spojencům. Především lidskoprávní organizace tlačí kupříkladu také na Francii a Británii, které rovněž patří mezi nejvýznamnější dodavatele vojenského zboží do Saúdské Arábie.

Jemenská humanitární krize se prohlubuje, varuje OSN

OSN každopádně doufá, že se mírové rozhovory uskuteční do konce roku ve Švédsku. Podle Hunta se výhled na ně stal reálnějším poté, co Rijád projevil ochotu k evakuaci skupiny zraněných povstalců do Ománu. Ta byla přitom jednou z podmínek Húsíů účastnit se jednání, která v září v Ženevě ztroskotala na tom, že rebelové nedorazili.

Vojenská aliance Saúdské Arábie navíc koncem uplynulého týdne uvedla, že dočasně pozastavuje svou ofenzivu u přístavního města Hudajdá, odkud se snaží Húsíe vytlačit. Hádí však dává najevo, že chce město dostat z rukou rebelů za každou cenu. „Bitva jemenského lidu za osvobození Hudajdá je nevyhnutelná, ať už mírovými či válečnými prostředky,“ uvedl ve svém prohlášení.

Rijád vyzbrojují USA a země EU
Saúdská Arábie byla podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru v letech 2013–2017 druhým největším světovým dovozcem zbraní po Indii. Objem jejího importu v porovnání s předchozími pěti lety vzrostl o 225 procent a tvořil desetinu celkového světového dovozu zbraní. Země přitom nakupuje drtivou většinu vojenského materiálu ze Spojených států a z Evropy. Více než šedesát procent dodávek v posledních letech pocházelo z USA, necelá čtvrtina z Británie, dále ji zásobovaly zejména Francie, Španělsko, Švýcarsko, Německo a Itálie. Významným dovozcem zbraní především z USA a Francie jsou také Spojené arabské emiráty, které jsou předním členem sunnitské koalice.

Zemi sužuje hladomor, situaci komplikuje cholera

Roky přehlížený konflikt v Jemenu drtí obyvatelstvo země, která už před válkou patřila mezi nejchudší na světě. Během bojových akcí přišly podle některých zdrojů o život desítky tisíc lidí, další zemřeli hlady či v důsledku epidemií nemocí.

Podle projektu ACLED (Armed Conflict Location and Event Data Project), který mapuje politické násilí v rozvojových zemích, bylo od počátku roku 2016 v Jemenu zabito téměř šedesát tisíc bojovníků a civilistů. Další lidé padli v prvních měsících války, o nich však zatím nejsou přesnější údaje. ACLED míní, že s nimi by se počet obětí vyšplhal na sedmdesát až osmdesát tisíc. Další lidské životy si vyžádal hladomor. Přesná čísla neexistují, organizace Save the Children však odhaduje, že jen v roce 2017 mohlo zemřít hlady na padesát tisíc dětí. OSN koncem října varovala, že situace v Jemenu spěje k tomu, aby se zapsala mezi nejhorší hladomory v živoucí paměti. Na pokraji hladovění se podle ní ocitá téměř polovina 28milionové populace země.

Na prahu 21. století měli mnozí z nás pocit, že je nemyslitelné znovu vidět hladomor, jaký byl v Etiopii, Bengálsku nebo částech Sovětského svazu – bylo to prostě nepřijatelné,“ přiblížila BBC vážnost situace Lise Grandeová, humanitární koordinátorka OSN pro Jemen.

Saúdská Arábie údajně využívá bojovníků Al-Káidy v boji proti šiítským povstalcům

Hladomor je důsledkem blokády země a růstu cen jídla. A právě i z těchto důvodů se vedou tak urputné boje o město Hudajdá, které má mimořádný strategický význam. Jemen tradičně dováží devadesát procent potravin, většinu z nich právě přes zmíněný rudomořský přístav. Nyní je klíčovou bránou pro humanitární pomoc. „Musíme tento přístav ochránit za každou cenu tak, aby byl funkční na nejvyšší míru, protože jestli to neuděláme, lidé zemřou,“ řekl před několika dny ředitel Světového programu pro výživu (WFP) David Beasley.

Další velkou hrozbou pro Jemence jsou nemoci, zejména cholera. Její epidemie způsobuje nedostatek čisté vody a zoufalé hygienické podmínky. Za poslední zhruba rok a půl bylo v zemi zaznamenáno více než jeden milion onemocnění s podezřením na choleru, 2500 lidí přitom zemřelo.

Washington váhá, jak se postavit k vraždě

Americký prezident Donald Trump by měl nyní obdržet plné znění zprávy CIA o vraždě saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího. Napjatě se očekává, zda potvrdí informaci, že zadavatelem zločinu byl saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán.

List The Washington Post přinesl zprávu o údajném výsledku vyšetřování CIA na počátku víkendu s odkazem na nejmenované zdroje. Trump však dosud odmítl tisku sdělit, zda skutečně jednoznačně ukazuje na prince. Uvedl, že ho Muhammad bin Salmán ujistil o své nevině, a zapochyboval, že se někdy podaří o případu zjistit pravdu.

Bílý dům se očividně snaží získat čas v nesnadné situaci, kdy nechce poškodit své vztahy s Rijádem. Zároveň je však pod rostoucím tlakem, aby království za vraždu potrestal. Saúdská Arábie opakovaně mění svá vysvětlení zmizení Chášukdžího, jehož tělo se dosud nenašlo. Nejdříve uváděla, že se záležitostí nemá nic společného. Nakonec připustila jeho vraždu a oznámila, že pěti lidem za ni hrozí trest smrti. Zapojení nejvyšších míst do zločinu však nadále vylučuje.

Autor: Karolína Flaszová
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud