Světová pozornost je soustředěná na Sýrii a dění na výspě Arabského poloostrova téměř nikoho nezajímá. Od loňské eskalace konfliktu mezi vládou a šíitskými povstalci přitom v zemi padlo přinejmenším tři tisíce civilistů. OSN odhaduje, že čtyři pětiny populace země, tedy více než dvacet milionů lidí, potřebují humanitární asistenci. To je o pět milionů více než před rokem.
Za posledních deset měsíců prchlo před boji na 170 tisíc lidí, dalších 2,5 milionu opustilo své domovy a hledá útočiště jinde v zemi. „Jemen po pěti měsících vypadá jako Sýrie po pěti letech,“ poznamenal už po letní návštěvě rozvaleného státu šéf Mezinárodního výboru Červeného kříže Peter Maurer.
Humanitární potíže zhoršuje námořní embargo, které na jemenské přístavy uvalila koalice vedená Saúdskou Arábií ve snaze odstřihnout povstalce od přívodu zbraní. Země přitom dovážela více než 90 procent potravin, nyní se tak potýká s vážnými výpadky základního zboží a růstem cen. Distribuci navíc komplikuje nedostatek pohonných hmot a boji poničená infrastruktura.
Nafta je potřebná i k provozu pump čerpajících pitnou vodu z velké hloubky, část obyvatel je tak nyní odkázaná na rizikové zdroje.
„Nedostatek potravin a podvýživa dosáhly vysoce kritického bodu,“ uvedl koncem ledna zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Saláh Elhadž Hasan. Podle organizace je nezbytné poskytnout Jemencům pomoc s produkcí vlastních potravin, aby klesla jejich závislost na importu.
| Od demonstrací k válce |
|---|
| Na konci ledna 2011 začaly tisíce lidí inspirovaných děním v Tunisku požadovat odstoupení prezidenta Alího Abdalláha Sáliha. Politik vládnoucí 32 let nabízel ústupky, ale opakovaně si na poslední chvíli rozmyslel rezignaci. Situace se postupně dramatizovala, přibývali mrtví, v červnu byl prezident zraněn při útoku na jeho palác v San’á. |
| Sálih nakonec dohodu o předání moci podepsal v listopadu. Definitivně skončil až v únoru následujícího roku, kdy předal pravomoci nově zvolenému Abdar Rabbúovi Mansúrovi Hádímu. Ten byl jediným kandidátem a měl zem přechodně vést dva roky, v lednu 2014 mu však byl mandát o rok prodloužen. |
| V zemi se mezitím stupňoval chaos, šíitští povstalci postupovali ze severu na jih. Hádí před nimi loni v březnu prchl do Saúdské Arábie, která v zemi od té doby proti povstalcům zasahuje. V září se vrátil do Adenu, který má vláda od léta pod kontrolou, San’á ale dosud drží povstalci. |
Obyvatelé přitom nemají příliš nadějné vyhlídky na mír. Země je rozdělená historicky, kmenově i nábožensky, urovnání konfliktu tak bude velmi obtížné. Vše navíc komplikuje fakt, že Jemen je jedno z bojišť ve válce mezi ústředními regionálními rivaly. „Aby bylo možné dosáhnout v Jemenu míru, muselo by být dosaženo konsenzu alespoň mezi Saúdskou Arábií a Íránem,“ citoval časopis Time jemenského analytika Fareu al-Muslímího.
Rijád v zemi loni v březnu intervenoval, jelikož ji považuje za součást své sféry vlivu. Nechce, aby v ní rostl vliv Teheránu, který je spojován s pomocí povstalcům. Tato podpora je přitom podle expertů omezená a existují spekulace, že Peršané byli téměř připraveni se své role v Jemenu zcela vzdát. Nové napětí ve vztazích s rivalem je ale přimělo tento úmysl přehodnotit. Podle některých zdrojů považuje Írán válku v Jemenu za levný způsob, jak držet Saúdskou Arábii zabředlou v konfliktu, který se pro ni nevyvíjí jednoznačně úspěšně.
Experti podotýkají, že angažmá je pro její rozpočet obzvlášť velkou zátěží v době nízkých světových cen ropy. „Je to velice drahá válka a nikdo samozřejmě neví, co se letos stane. Saúdové budou možná nuceni volit mezi válkou a dovozem zbraní,“ řekl serveru Vice News Anthony Cordesman ze Střediska pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.
Válka v Jemenu však není jen regionální problém, představuje bezpečnostní riziko celosvětového významu. V zemi byla už před vyhrocením situace etablovaná al-Káida, kolaps státního aparátu jí ještě nahrává. Ze stejného důvodu je stát snadným terčem pro Islámský stát.
| Rijád čelí nařčením z válečných zločinů |
|---|
| Saúdská Arábie kvůli svému angažmá v Jemenu dostává stále častěji výtky nejen za námořní blokádu zhoršující humanitární situaci. Kritici tvrdí, že se v zemi v poměrně rozsáhlém měřítku dopouští násilí na civilistech. Podle některých názorů může její počínání zahrnovat i válečné zločiny. |
| OSN ve zprávě zveřejněné na konci ledna uvedla, že koalice vedená ropnou velmocí podniká na civilní cíle rozsáhlé a systematické letecké útoky, které porušují mezinárodní právo. Její panel expertů mimo jiné dospěl k závěru, že šedesát procent obětí z řad nevojáků usmrtily zbraně vypuštěné ze vzduchu. |
| Podle něj Rijád během svého angažmá mimo jiné bombardoval veřejná shromáždění včetně svateb, osobní vozidla i autobusy, zdravotnická zařízení, školy, mešity, trhy i tábory pro uprchlíky. „Panel v souvislosti s porušováním mezinárodního humanitárního práva zdokumentoval 119 koaličních výpadů,“ píše se ve zprávě. Z rozsáhlého násilí na civilistech jsou obviňováni i povstalci. Podle dokumentu ničí domy i nemocnice, používají uprchlíky jako živé štíty a systematicky upírají lidem přístup k potravinám a vodě. |
| Organizace Human Rights Watch viní Saúdskou Arábii z užívání kazetových bomb. Kritickou zprávu vydalo i sdružení Amnesty International, které na podzim vyzvalo ke zrušení dodávek určitých zbraní členům koalice. V Británii se v tomto směru po publikaci materiálu OSN angažuje i parlamentní výbor pro mezinárodní rozvoj. |
| „Potřebujeme nezávislou mezinárodní vyšetřovací misi, která odhalí pravdu. Do té doby bychom měli přestat prodávat zbraně Saúdské Arábii,“ uvedl podle listu The Guardian šéf výboru, labouristický zákonodárce Stephen Twigg. Londýn podle něj v posledním půlroce udělil licence na vývoz zbraní do této země v hodnotě zhruba tří miliard liber. Rijád před pár dny pod vzrůstajícím tlakem informoval, že úmrtí civilistů prošetří, což organizace na ochranu lidských práv nepovažují za dostatečné řešení. Arabská koalice také tvrdí, že chce s pomocí Západu vylepšit zaměřování cílů útoků a snížit tak počet obětí. |
