Argentina: Hrozivě vysoká inflace
Dvanáct let po bankrotu čelí země nové krizi. Podzimní operací oslabená prezidentka Cristina Fernándezová-Kirchnerová si musí poradit hlavně s inflací, která vyvolává neklid a může vést k protestům. Oficiální zdroje ještě v prosinci uváděly, že inflace loni dosáhla jedenácti procent. Experti ale vládou vykazovaným údajům dlouho nevěří a zveřejňují vlastní odhady.
Minulý týden představilo ministerstvo hospodářství ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem nový výpočet: Pokud bude lednový trend pokračovat, stoupnou za celý rok ceny o 55 procent. Soukromé odhady kalkulují s ještě vyššími čísly. Prezidentka přitom před časem podotkla, že kdyby měli odborníci se svými údaji pravdu, „vyletěla by už země do vzduchu“. V té době přitom hovořili „jen“ o pětadvacetiprocentní inflaci.
Jogurt zdražil o 263 procent
Ať už je pravda jakákoli, zdražování nabralo v poslední době novou dynamiku. Vláda v lednu kvůli úbytku devizových rezerv, které se dostaly pod třicet miliard dolarů, ukončila intervence na podporu pesa a měna prudce poklesla. „Devalvace byla nevyhnutelná. Když ale není doprovázena souborem dalších opatření, není řešením,“ zdůraznil ekonom Juan José Llach.
Ceny některých produktů šly strmě nahoru. Deutsche Welle například uvádí, že zatímco obyčejný jogurt stál ještě před pár týdny v Buenos Aires v přepočtu 5,2 koruny, do poloviny února stoupla jeho cena o 263 procent.
Mnohé věci běžné potřeby na pultech ani nejsou, protože výrobci buď nepokryjí náklady na nákup materiálů či ingrediencí z dovozu, nebo na ně nemají valuty. Příkladem je nedávný nedostatek kečupu v pobočkách McDonald’s – dováží se z Chile, které požaduje platbu v dolarech.
Tažení proti řetězcům
Dovozci si stěžují, že jim centrální banka neumožňuje nákup americké měny. Očekává se, že tento stav bude pokračovat přinejmenším do března, kdy farmáři začnou vyvážet sóju. Vláda se přitom snaží přimět zemědělce, aby odprodali železné zásoby. Ti je však považují za pojistku proti inflaci a do obchodů se nehrnou. Státu jejich produkty přinášejí potřebné dolary, oni jsou však vypláceni v místní měně.
Fernándezová minulý týden kritizovala řetězce supermarketů za „spekulaci na základním zboží“. Společnosti prý nedodržují dohodu na zachování cen u zhruba dvou stovek produktů, jako jsou hovězí, cukr, čaj či prací prostředky. Média informovala, že například francouzský Carrefour či americký Walmart dostaly pokutu za nekompletní zásoby tohoto zboží.
Provládní aktivisté dokonce šíří proti obchodům kampaň. Vytiskli snímky šéfů řetězců, které doprovází nápis: „To jsou ti, kteří vám ukradli platy“. Lidé mohou obchodníky porušující pravidla hlásit na horkých linkách.
Venezuela: Bez rezerv, s černým trhem a zločinci na krku
Prezident Nicolás Maduro, plnokrevný nástupce Huga Cháveze, má podobné starosti jako jeho argentinská kolegyně Cristina Fernándezová-Kirchnerová. S jedním podstatným rozdílem – experti jsou k výhledům Caracasu pesimističtější.
„Argentina ještě stále má nějakou munici, aby v současné situaci bojovala, zatímco Venezuele náboje docházejí,“ poznamenal pro Financial Times ekonom z Caracasu Leonardo Vera. Madurova hospodářská politika rozdmýchala vážné protesty, které mají za dva týdny více než desítku obětí.
Bolí to jako devalvace
Přestože země vydělává ročně desítky miliard dolarů na ropě, její devizové rezervy se ztenčily přibližně na dvacet miliard. Venezuelská inflace se odhaduje na 56 procent. Podobně jako v Argentině přísné měnové kontroly omezily dovoz a v zemi je nedostatek zboží od toaletního papíru přes autodíly po mešní víno.
Vláda v lednu přistoupila k činu, který sveřepě odmítala nazvat nepopulárním termínem devalvace bolívaru. Na internetu schytala kritiku v očekávání dalšího zdražování.
„Vypadá to jako devalvace, kváká to jak devalvace, bolí to jak devalvace, je to devalvace,“ podotkl rozhořčený pisatel na Twitteru. Nový duální směnný systém umožnil dovozcům zboží jako potraviny či léky dále nakupovat ve výhodném oficiálním kurzu, zbytek však v téměř dvojnásobném. Vláda argumentovala snahou zabránit praxi nákupu levných dolarů, které pak skončí na černém trhu, kde se za americkou měnu platí kolem devadesáti bolívarů.
Turistika – poukaz na dolary
Do „nevýhodné“ kategorie spadl například prodej letenek a vše, co souvisí s turistikou. O cestování ven byl přitom dosud velký zájem právě proto, že bylo vstupenkou k výhodné výměně dolarů. Tvrdou měnu sice bylo nutné vybrat z karty v cizině, například na Floridě, mnoho lidí ale venku utratilo jen zlomek. Zbytek končil na černém trhu. Vláda navíc „dolarový příděl“ pro jednotlivé destinace omezila.
Někteří mezinárodní přepravci v poslední době kvůli nejistotě zrušili či omezili lety do Caracasu nebo alespoň přestali prodávat letenky. Stěžují si, že už měsíce čekají na stamiliony dolarů, které mají na základě dohody dostat za utržené bolívary. Někteří jednají s vládou o splátkách v palivu.
Maduro v těchto dnech pod tlakem situace připravuje uvolnění směny, které má umožnit příliv dolarů do soukromého sektoru. Veřejnost se prezident nedávno pokusil ukonejšit zákonem o spravedlivých cenách, který stanovil strop pro zisky společností na třicet procent. Ty si stěžují, že to je protiústavní. Opatření stejně ke klidu nepřispělo, demonstrací se účastní už desetitisíce lidí.
Zločinnost ukrajuje z HDP
Dalším problémem, který poškozuje ekonomiku a žene lidi do ulic, je obrovská zločinnost. Podle odhadů roční míra vražd dosahuje 79 obětí na sto tisíc obyvatel. K tomu je třeba připočíst únosy, vydírání a loupeže. „Venezuela ztrácí kvůli vraždám a dalším zločinům ne méně než pět procent HDP,“ zdůraznil profesor ekonomie Jorge Restrepo.
Připomněl také, že kriminalita má negativní dopad na příliv zahraničního kapitálu i na chuť místních podnikat. Gangy, někdy maskované za odbory, vydírají firmy v mnoha sektorech.
Brazílie: Lidé nenakupují, když není na nájem
Největší jihoamerická země se v posledních měsících potýká s protesty, které vždy reagují na momentální události, ale mají shodné hlubší příčiny. Jsou jimi zpomalující ekonomika, nízká úroveň veřejných služeb, růst cen a velké výdaje na blížící se velkolepé sportovní události.
Místní je považují za nesmyslné plýtvání. Statistiky ukazují, že někdejší premiant, jehož ekonomika v roce 2010 rostla tempem 7,5 procenta, stále zpomaluje. Pro letošek se zvýšení brazilského HDP odhaduje na 1,5 procenta. Příčin je více.
Experti míní, že už dál nelze spoléhat na spotřebu. Obchodníci loni utržili jen o čtyři procenta více, nejméně za deset let. „Hodně obchodů zavřelo, protože lidé nevydělají na nájem,“ citoval Wall Street Journal manažerku velkoobchodu s elektronikou v Riu. „Spotřebitelé nahromadili dluhy za auta a další věci a jejich rozpočty jsou napjaté,“ míní manažer nákupního centra Geraldo Mello.
Brazilce navíc stále více roztrpčuje inflace, která překračuje cíle centrální banky. Údaje o růstu cen za leden vycházejí sice poměrně optimistické, ale odborníci jsou přesvědčeni, že je to jen krátkodobý výkyv. Zdražuje hlavně bydlení a potraviny. Střední třída si stěžuje na zdražování v restauracích v souvislosti s blížícím se fotbalovým šampionátem.
V posledních letech se navíc nedaří průmyslu obstát v mezinárodní konkurenci, výrobce by mohlo dále poškodit i dění v dalších zemích regionu. Hrozbou útraty neodpovídající jsou i obrovské vládní poklesu daňových příjmů.
