„Už dál nemůžeme záviset na silách členských zemí. Musíme zajistit obranu našich zájmů společně,“ prohlásil předseda unijní exekutivy. V posledních deseti letech EU zorganizovala přes tři desítky vojenských a civilních misí. „Ale nemáme trvalé struktury a bez nich nejsme schopni pracovat efektivně. Musíme mít evropské velitelství,“ prohlásil Juncker.
Propojení evropských vojenských zdrojů je podle něj oprávněné. Nedostatečná spolupráce v této oblasti totiž znamená ztráty mezi 20 až 100 miliardami eur ročně, upozornil Juncker.
Evropský obranný průmysl a výzkum a inovace v této oblasti chce proto komise podpořit prostřednictvím nového Evropského obraného fondu, který by měl vzniknout ještě do konce letošního roku.
O posílení evropských obranných schopností se začalo více mluvit v především posledních měsících. Určité návrhy, předpokládající například zřízení velitelství pro plánování evropských vojenských misí, předložily společně Německo a Francie. O možnosti budoucího vzniku evropské armády mluví také Česko a další země visegrádské skupiny (V4).
V EU zatím existují společné bojové skupiny, které zatím ale nikdy nebyly prakticky využity. Evropské mise, jako je například operace Sophia ve Středozemním moři, zajišťují vojáci a technika jednotlivých členských zemí.
