Kanaďané se bojí, že Trump půjde po jejich vodě. Prezident blouzní o „velikém kohoutku“ pro vyschlou Kalifornii
Americký prezident Donald Trump zaskočil od nástupu do funkce svět mnohými kroky, k jednomu z nejpřekvapivějších patří soustavný tlak na sousední Kanadu. Šéf Bílého domu opakovaně tvrdí, že by se měla stát 51. státem USA, a neustále šermuje dovozními cly, jež mohou poškodit obě země. Kanada je bohatá na přírodní zdroje, které americká ekonomika potřebuje, mimo jiné ropu a uran. Není ale vyloučené, že jedním z Trumpových motivů je obyčejná voda. Opakovaně totiž hovořil o tom, že by se dala „přivádět ze severu, aby pomohla řešit americká sucha“.
Kanadská média v posledních týdnech obšírně řeší Trumpovy výzvy, aby se jejich země přičlenila ke Spojeným státům, a pohrůžku, že k tomu použije ekonomickou sílu. Píší, že americký prezident má nejspíš zálusk na kanadské zdroje, a dříve či později nejspíš přijde na řadu i požadavek na kanadskou vodu.
Miliony galonů vody z kanadského sněhu
„Existují miliony galonů vody, která proudí ze severních sněhových čepic Kanady. Všechno teče dolů, a mají tak v podstatě velmi velký kohoutek,“ řekl Trump v září, když hovořil o tom, že by tyto zdroje mohly vyřešit potřeby kalifornských měst a farem a zavlažovat lesy, aby se v nich tak snadno nešířily požáry. „Veškerá ta voda bezcílně odteče do Pacifiku. Kdyby ji obrátili zpět, všechna by se dostala sem dolů a přímo do Los Angeles,“ dodal.
Podobné výroky pak pronesl i v lednu v době požárů v kalifornské metropoli. „Víte, když jsem byl prezidentem, žádal jsem, aby tento chlapík (guvernér Kalifornie Gavin Newsom) přijal vodu přicházející ze severu, až z Kanady,“ prohlásil krátce před svým návratem do funkce.
Přes společnou kanadsko-americkou hranici teče řada řek a rozkládají se tam i jezera. Trump však patrně opakovaně naráží na řeku Columbia, největší tok v severozápadní části Severní Ameriky. Protéká kanadskou Britskou Kolumbií, americkým státem Washington, poté tvoří jeho hranici se státem Oregon a pak se vlévá do Tichého oceánu.
Sdílení vody mezi sousedy je tématem už dlouho a k určité spolupráci v tomto směru dochází. Už v padesátých letech minulého století navíc existoval i projekt, který plánoval odvést část vody z aljašských řek přes Kanadu do americké Montany. Čas od času tuto myšlenku někdo opětovně oživí.
Ottawa se bojí, že americký tlak bude s klimatickými změnami sílit
Na začátku tisíciletí pak někdejší premiér provincie Alberta Peter Lougheed varoval, že USA budou dřív nebo později chtít více kanadské vody a politici by se na to měli připravit. Tvrdil tehdy, že na základě studií bude mít brzy téměř polovina států USA nedostatek základní kapaliny. „Neměli bychom vyvážet naši sladkou vodu. Potřebujeme ji a měli bychom si ji šetřit,“ varoval tehdy s tím, že Ottawa v tomto směru musí zaujmout velmi tvrdý postoj.
S postupujícími klimatickými změnami a s velmi agilním prezidentem v Bílém domě se kanadští odborníci obávají, že přišel čas, kdy na spory o vodu skutečně dojde. Spojené státy by navíc mohly potřebovat více vody i v souvislosti se vzrůstajícími energetickými nároky na datová centra a umělou inteligenci.
„Kanada bude stále více pod tlakem, aby poskytovala více vody, vzhledem k tomu, že máme mnohem větší zásoby a menší populaci a ekonomiku,“ řekl webu Vancouver Sun ministr energetiky země Adrian Dix.
„Nová administrativa přinesla několik výzev spojených s americko-kanadskými vztahy. Pokud vím, téma vody ještě vzneseno nebylo, ale kdo ví, jaké podivné myšlenky by mohly přijít z Washingtonu, když je zpátky u moci,“ poznamenal na Trumpovu adresu podle CBC News klimatolog Peter Gleick z kalifornského Pacific Institute s tím, že je šéf Bílého domu vodou podivně fascinován.
Nedořešená dohoda o důležité řece
I experti se navíc obávají, že vody by brzy mohlo být poměrně málo i pro Kanadu. „Rychlá změna klimatu, která přináší větší extrémy sucha a záplav, a úbytek sněhu a ledovců ve vysokých horách mění základní kalkul, na kterém stavíme naše hospodaření s vodou,“ řekl zmíněné kanadské televizi hydrolog John Pomeroy z University of Saskatchewan. Odborník také uvedl, že nápad na přivádění vody z Kanady až do Los Angeles by bylo finančně i technicky velmi náročné realizovat. Nejspíš by to stálo stovky miliard dolarů a trvalo roky.
Kanaďané se teď ale především obávají, že Trump bude chtít „sáhnout“ do dohody o řece Columbia. Původní byla vyjednána v šedesátých letech, a to v reakci na povodně. Na jejím základě vznikly na řece čtyři přehrady, tři z toho v Kanadě. Před šesti lety obě strany začaly vyjednávat novou verzi a loni v létě dosáhly shody. Úmluva řeší podíly na vyrobené elektřině, platby Ottawě za zadržování vody i ekologická ustanovení, týkající se především ochrany lososů. Jenže dohoda dosud nebyla ratifikovaná.
„Je logické, že Trump a kdokoli, kdo bude zanedlouho řídit tuto zem, budou chtít dohodu před podpisem přezkoumat. Můžeme jen doufat, že vyjednávací síla na této straně zůstane rozhodná a nenarazí na Trumpův radar v nesprávném okamžiku jeho biorytmu, aby ho to vyprovokovalo k nároku na naši vodu nebo k návrhu horších plateb,“ podotkl ve svém komentáři kanadský novinář Kirk LaPointe.
