Kardinálové možná začnou volit nového papeže už 1. března | E15.cz

Kardinálové možná začnou volit nového papeže už 1. března

Nového papeže zřejmě do Velikonoc vybere konkláve kardinálů. Největší šanci stát se příštím papežem má ghanský kardinál Peter Kodwo Appiah Turkson (64), následovaný kanadským Markem Ouelletem (68) a nigerijským kardinálem Francisem Arinzem (80). Oznámila to agentura Bloomberg s odvoláním na dublinskou sázkovou kancelář Paddy Power Plc.
Nového papeže zřejmě do Velikonoc vybere konkláve kardinálů. Největší šanci stát se příštím papežem má ghanský kardinál Peter Kodwo Appiah Turkson (64), následovaný kanadským Markem Ouelletem (68) a nigerijským kardinálem Francisem Arinzem (80). Oznámila to agentura Bloomberg s odvoláním na dublinskou sázkovou kancelář Paddy Power Plc.
• 
ZDROJ: ctk

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vatikán zvažuje, že konkláve - shromáždění kardinálů volících novou hlavu římskokatolické církve - začne dříve než patnáctý den po ohlášeném odchodu papeže Benedikta XVI. z úřadu. Připustil to dnes vatikánský mluvčí Federico Lombardi, podle něhož dokonce není vyloučena možnost, že se tak stane hned první den po Benediktově odstoupení - tedy 1. března. Žádné rozhodnutí však ještě nepadlo. Až dosud se počítalo s tím, že kardinálové zahájí volbu nejdříve 15. března.

Církevní pravidla počítají s tím, že konkláve začíná nejdříve patnáctý a nejpozději dvacátý den poté, co se papežský úřad uvolní. Minimálně patnáctidenní lhůta má sloužit tomu, aby členové konkláve, kardinálové působící v různých částech světa, měli čas dorazit do Vatikánu.

„Tentokráte je situace poněkud odlišná,“ poznamenal podle agentury AP Lombardi. Lhůta brala v minulosti ohled na to, že úřad se uvolnil nečekaně, v důsledku papežova úmrtí. Nyní však Benedikt XVI. již 11. února oznámil, že se funkce vzdá 28. února. Členové konkláve - tedy kardinálové mladší osmdesáti let - tak mají dostatek času na cestu do Vatikánu.

Pokud se všichni sejdou, nemělo by smysl déle vyčkávat, a bylo by možno zvážit, zda pravidla nelze vyložit trochu jinak.

Lombardi zdůraznil, že „tuto otázku nastolilo několik kardinálů“, a tak „je možné, že se naše úřady připravují na možnost uspořádat volbu první den po uvolnění stolce“. Ale žádné rozhodnutí ještě nepadlo, a tak je docela dobře možné, že konkláve se nakonec sejde 15. či až 20. března. Stačí, aby se jediný z kardinálů nemohl dostavit včas.

Konkláve 117 kardinálů oprávněných volit papeže bude tradičně zasedat za zavřenými dveřmi v Sixtinské kapli.

Média spekulují o tom, že Benediktův nástupce by mohl symbolizovat průlom v novodobé historii a že by se papežského úřadu konečně mohl ujmout představitel rozvojového světa. Jeden z italských kardinálů, Velasio De Paolis, ale již upozornil, že evropští kandidáti by neměli být opomíjeni, třebaže většina katolíků nyní žije v Asii, v Africe a v Latinské Americe, které „svého“ papeže neměly.

„Konkláve bude volit na základě osobnosti, a ne podle původu. Evropa, navzdory krizi víry, může ještě církvi hodně dát,“ řekl v rozhovoru pro list La Stampa Velasio De Paolis. Kardinálové by podle něj měli volit uchazeče z hlediska potřeb církve, a nikoli s ohledem na očekávání médií.

Benedikt XVI. se podle Lombardiho po odchodu z Vatikánu asi na dva měsíce usadí v papežské letní rezidenci Castel Gandolfo, než bude připraven jeho nový příbytek v jednom z vatikánských klášterů.

Benediktovo rozhodnutí setrvat ve Vatikánu i po své rezignaci mu podle právníků a církevních zdrojů, citovaných agenturou Reuters, zajistí nejen soukromí a bezpečí, ale také právní ochranu před případnými žalobami v souvislosti s církevními skandály okolo sexuálních zneužití.

„Musí zůstat ve Vatikánu, je to naprosto nezbytné, jinak by byl bezbranný,“ uvedl pod podmínkou anonymity jeden z vatikánských představitelů, podle kterého si odstupující papež zaslouží důstojně dožít zbývající léta svého života.

Zatímco vatikánská policie již dobře zná zvyky hlavy státu, všude jinde by zajištění bezpečnosti a soukromí bývalého papeže mohlo představovat velký problém. Kdyby se kupříkladu natrvalo uchýlil do některého kláštera v rodném Německu, místo by se nejspíše stalo cílem davů poutníků. Příštímu papeži, zvláště pokud by to byl reformátor, by nemuselo být příjemné, že se konzervativci chodí klanět jeho předchůdci.

Možná klíčovou roli v rozhodování o bydlišti sehrála obava, že by bývalý papež mohl v budoucnu čelit žalobám kvůli sexuálním skandálům katolické církve. I po odstoupení si Benedikt zachová vatikánské bydliště a občanství, a tím i imunitu v okolním Římě a Itálii podle ustanovení lateránských dohod.

Již v roce 2010 jedna žaloba zmiňovala Benedikta, protože prý v roce 1995 nezasáhl proti duchovnímu zneužívajícímu chlapce ve škole pro postižené v USA. Žalobu ale soud loni zamítl, což Vatikán přijal jako své velké vítězství dokazující, že nenese odpovědnost za prohřešky jednotlivých kněží.

Nicméně spolky obětí někdejšího zneužívání viní Benedikta, že ještě jako vysoce postavený prelát tři desetiletí zavíral oči nad počínáním diecézí, které podezřelé kněze přesouvaly z farnosti do farnosti, místo aby je vydaly do rukou spravedlnosti. To Vatikán popírá. Sám papež se jménem církve omluvil, s oběťmi se setkal a také nařídil velké vyšetřování případů zneužívání v Irsku.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video