Představte si, že by každý člověk v Česku dostal od státu k osmnáctým narozeninám jako dárek 240 tisíc korun. Pomohlo by to ekonomice rovných příležitostí? V Rakousku, Německu, Velké Británii a dalších západních zemích přibývá návrhů – zcela seriózně míněných – na to, aby lidé, kteří po svých rodičích nemají žádné nebo jen malé dědictví, dostávali cosi na způsob „občanského dědictví“ od státu. Zdá se vám to jako naprosto šílený nápad? Jeho zastánci argumentují zcela racionálními a lidsky pochopitelnými důvody.
Článek vyšel na Info.cz.
Jednou ze stran, které volají po takzvaném „občanském dědictví“, je rakouské liberální hnutí Neos, které v posledních parlamentních volbách získalo 8,1 procenta hlasů. Jeho šéfka Beate Meinl-Reisingerová představila minulý týden návrh na „konto rovných příležitostí“ ve výši 25 tisíc eur (cca 630 tisíc korun), které by měli v den svých osmnáctých narozenin dostat od státu úplně každý Rakušan a Rakušanka.
Peníze by ale byly účelově vázané – například na investice do vzdělání, rozjezdu podnikání nebo pořízení vlastního bydlení. Pokud by příjemce tohoto takzvaného občanského dědictví v budoucnu zdědil po rodičích nebo příbuzných vyšší částku, musel by inkasovaných 25 tisíc euro státu vrátit. Financovat by se toto opatření mělo mimo jiné zvýšením věku odchodu do důchodu o jeden rok.
Beate Meinl-Reisingerová návrh na občanské dědictví popsala podrobně ve své knize „Wendepunkt (Bod zvratu)“ a strana ho zařadila do svého volebního programu před podzimními parlamentními volbami. A to s i výpočtem, kolik by takové opatření Rakousko stálo.
V Rakousku ročně dosáhne plnoletosti kolem 90 tisíc lidí. Občanské dědictví 25 tisíc eur znamená státní výdaje 2,25 miliardy eur, což je zhruba polovina plánovaných ročních výdajů země na obranu. Návrh vzbuzuje na rakouské politické scéně i ve veřejných diskusích značné kontroverze jako další opatření, které by „vysávalo“ peníze z už tak enormně zatíženého sociálního státu. A to se někde musí zastavit. Šéfka Neos argumentuje tím, že většinu výdajů by pokrylo již zmiňované zvýšení odchodu do důchodu o jeden rok, navíc by se Rakousku údajně takový krok bohatě vyplatil.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
