Když byznys opanují šovinistické vášně

Tisíce Vietnamců ničily před několika týdny průmyslové zóny v protičínském protestu

Tisíce Vietnamců ničily před několika týdny průmyslové zóny v protičínském protestu Zdroj: CTK

Podobně jako stovky jiných vietnamských vlastníků továren a manufaktur ve Vietnamu se ani Nguyen Van Puc neobejde bez surovin a techniků z Číny. V květnu zjistil, jak ošidné to může být. Poté, co se dvacet tisíc lidí rozhodlo vyjádřit svůj nesouhlas s geopolitickými hrátkami Pekingu v Jihočínském moři útokem na zahraniční výrobny, se totiž většina Číňanů z Vietnamu stáhla, respektive do země odmítala jít

Nguyen tak musel platit výrazně vyšší částky za materiál i expertní pomoc. A jak píše agentura AP, ekonomice, do níž jen loni v prvních deseti měsících přiteklo 13,1 miliardy dolarů přímých zahraničních investic, podobné příběhy komplikují život.

„Říkáme, že je Vietnam bezpečnou destinací. Proto musíme zasáhnout. Jinak budou investoři napříště váhat, zda u nás mají zakotvit,“ vysvětlil vietnamský ministr plánování a investic Bui Quang Vinh, proč stát poměrně razantně zareagoval na rebelii, přestože s ní svým způsobem souhlasila většina země. Napětí mezi Vietnamem a Čínou totiž není ničím novým a narůstající troufalost Pekingu ve sporných oblastech tak jen přilévala olej do věčného ohně. Rozhodnutí postavit ropnou plošinu ve vodách nárokovaných mimo jiné i Hanojí pak bylo pomyslnou jiskrou, která vše odpálila.

Protičínské nálady

Protičínské nálady jsou latentní i jinde v okolí země Draka. Vášně v Kambodži či Barmě zatím do jisté míry tlumí dvojakost tamní situace. Na jedné straně se sice sousedé vezou na hospodářském úspěchu giganta, v jehož stínu žijí. Na straně druhé však úspěšná Čína expanduje nejen ekonomicky, ale i na poli diplomacie, a to v regionu rozdírá staré rány a působí nové.
světové ekonomiky přinejmenším stovky.

Několikadenní květnová rebelie ve Vietnamu například způsobila zhruba týdenní prodlevu v dodávkách určitých druhů zboží do amerických a evropských obchodů řetězců Wal-Mart, Target a Gap. Mnohde se totiž přestalo pracovat, a to i když se výrobna nestala přímo ventilem, jehož prostřednictvím by frustrovaní Vietnamci upustili svou zlost. Příkladem může být tchajwanská Yue Yuen, největší výrobce bot na světě, který šije mimo jiné i pro Adidas a Nike.

Vynucená pauza

Naopak v případě tchajwanských výrobců jízdních kol, respektive rámů, Tan Than a Formosa, byla pauza vynucená. Jejich továrny totiž, paradoxně, protičínské výlevy zasáhly. Vietnam přitom dosud patřil mezi oblíbené dodavatele výrobců kol. V zemi se ročně vyrobí na 600 tisíc rámů, které se pak osazují v Evropě nebo v sousední Kambodži. Nedávné narušení tohoto prvotního článku výrobního řetězce tak podle prvních odhadů může způsobit týdenní i delší výpadky například v dodávkách kol na evropský trh.

Zástupce postižených firem, respektive odběratelů, zatím situaci hodnotí střízlivě. Pokud by se ale problémy opakovaly, jsou připraveni se stěhovat. Ve flexibilním světě globálních řetězců není problém základní komponenty vyrobit v případě potřeby o dům dál.

Střízlivý pohled na věc tak radí byznys a nacionalistické vášně oddělovat. Vždyť i v případě Vietnamu platí, že země z Číny dováží na 60 procent materiálů pro místní výrobu a zároveň v případě potřeby expertiz najímá v 90 procentech případů tamní stavaře a inženýry. Nicméně nedávné události ukazují, že věcnost v rychle rostoucí a měnící se oblasti jihovýchodní Asie ne vždy vítězí. A to může pocítit celý svět.

Vietnamský hněv a čínská lekce