„Mám hluboké obavy o budoucnost Evropy. O nic menšího nejde,“ uvedl Klaus, který tvrdí, že Němci a Evropa nemohou počítat s bezproblémovým začleněním migrantů do společnosti. „Je známo, že základní vzorec chování si každý člověk osvojuje v mládí, nejdůležitějším tvárným prvkem je většinou rodina,“ připomenul.
„Je proto možné, že zastánci masového přistěhovalectví věří na moc převýchovy, manipulace a indoktrinace, že sní o stvoření nového člověka, který bude podle jejich představ formován zcela v duchu tradice geniální knihy Konec civilizace Aldouse Huxleyho,“ napsal Klaus s odkazem na antiutopistický román, ve kterém je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince.
Klaus se rovněž podivuje nad tím, že se politici vůbec nezabývají tím, jak současnou migrační vlnu zastavit, ale že se věnují jen tomu, jak nově příchozí přivítat, zaopatřit a přislíbit jim lepší život.
Nová Evropa
„Proč to tomu tak je?“ ptá se Klaus. V odpovědi se pak odvolává na názor svého kolegy a bývalého hradního kancléře Jiřího Weigla, že smyslem a cílem vítací politiky je snaha rozložit současné společnosti Evropy, na jejíž troskách by pak vznikla nová Evropa. „Samozřejmě bez nás, kteří jsme se současnou Evropou spokojeni,“ dodal s tím, že migranti by tak posloužili jako katalyzátor vzniku nového a vysněného evropského národa.
Ideologové, kteří jsou zahaleni myšlenkou multikulturalismu, nevidí podle Klause žádný problém v tom, že masivní přistěhovalecká vlna naruší stabilitu a soudržnost společnosti, neboť se domnívají, že je možné společnosti jednotlivých států jednoduše doplnit migranty.
Uprchlík versus migrant
Klaus se při této příležitosti zabýval i slovními termíny, které se v debatě o masovém přistěhovalectví v Evropě a především v Německu používají. Veřejné diskuze, které jsou neseriózní, zavádějící a přehnanou politickou korektností až sebevražedné, stojí na termínu uprchlík, místo na pojmu migrant a ještě lépe ekonomicky motivovaný migrant.
Český exprezident také tvrdí, že situace ve vlastech migrantů nedoznává v současnosti žádných dramatických změn, které by vysvětlovaly masový příchod do Evropy. Jako příklad zmínil to, že 40 procent migrantů, kteří přišli do Bavorska o víkendu před dvěma týdny, pocházelo z Kosova. „A proč přišlo dalších 40 procent z Afghánistánu, kde ozbrojený konflikt v té či oné formě trvá již desetiletí?“ ptá se Klaus.
V odpovědi uvádí, že migranti, kteří jsou jistě oprávněně frustrovaní situací doma, dostávají od nezodpovědných evropských politiků poselství, že zkrátka přijít mohou.
