Klíčové země eurozóny chtějí finanční vzpruhu za 130 miliard eur

Kancléřka Merkelová a italský premiér Monti

Kancléřka Merkelová a italský premiér Monti Zdroj: ctk

Představitelé Francie, Německa, Itálie a Španělska se dohodli, že se na summitu Evropské unie příští týden pokusí prosadit přijetí prorůstových opatření v celkovém objemu 130 miliard eur (asi 3,4 bilionu korun). Řekl to italský premiér Mario Monti, který se v Římě setkal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a španělským premiérem Marianem Rajoyem.

„Chceme, aby se pro Evropu dohodla významná prorůstová opatření, jejichž objem dosáhne jednoho procenta hrubého domácího produktu, což je kolem 130 miliard eur,“ řekl Monti. „Růst může mít pevné základy jen za předpokladu, že budeme mít fiskální disciplinu. A fiskální discipliny lze dosáhnout jen pokud budeme mít růst a tvorbu pracovních míst,“ dodal.

Italský premiér také poznamenal, že se s kolegy na dnešní schůzce shodl v tom, že se pro zastavení dalšího šíření krize zatím udělalo poměrně dost. Stále to ale prý nestačí.

Hollande na schůzce podpořil záměr italského premiéra, aby oba evropské záchranné fondy EFSF a ESM mohly na sekundárním trhu nakupovat dluhopisy zadlužených zemí eurozóny. Pokud by na to eurozóna přistoupila, pomohlo by to vedle Itálie i Španělsku. Záměr se ale nelíbí Němcům.

Hollande zároveň řekl, že dnešní schůzka v Římě podle něj může sloužit i jako základ pro zmíněný summit, který se bude v Bruselu konat ve dnech 28. a 29. června. „Evropská rada musí udělat pokrok ve vytváření důvěry v eurozóně i v Evropě. Já myslím, že naše dnešní schůzka byla pro dosažení tohoto cíle užitečná,“ řekl Hollande novinářům. Schůzka podle něj položila základy i pro hospodářskou integraci Evropy.

Francouzský prezident je také velkým zastáncem daně z finančních transakcí, kterou je podle něj třeba zavést co nejdříve. Užitečné jsou prý i společné dluhopisy za celou eurozónu, takzvané eurobondy, což je ale návrh, o němž Německo nechce slyšet. Podle Hollandea by zavedení eurobondů nemělo trvat deset let.

„Já považuji eurobondy za jednu z možností. Ale ne až za deset let,“ řekl Hollande. „Pokud zde bude unie a integrace, budou eurobondy v Evropě užitečným nástrojem a já na tom budu dál pracovat,“ řekl prezident. Dodal přitom, že než se evropské státy vzdají suverenity a předají ji ústřednímu orgánu v Bruselu, je třeba mezi nimi zajistit větší solidaritu.

Postoj Německa ke společným dluhopisům za celou eurozónu je neměnný, což na schůzce v Římě kancléřka Merkelová zopakovala. Podle ní by se jednotlivé členské země nejprve musely vzdát kontroly nad rozpočtem i hospodářskou politikou, teprve pak se dá uvažovat o tom, že Německo bude o návrhu přemýšlet.

„Zodpovědnost a řízení patří k sobě,“ řekla Merkelová a jako příklad uvedla, že smlouvy o Evropské unii vylučují možnost, aby evropské záchranné fondy mohly přímo půjčovat španělským bankám. Pravidla fungování bankovního sektoru si totiž může vynutit jen španělská vláda.

Španělský premiér Rajoy řekl, že se s kolegy dohodl na aktivaci všech mechanizmů, které jsou v eurozóně nutné k zajištění finanční stability. Monti pak dodal, že euro přežije a že to s eurozónou všichni myslí vážně. „Očekáváme, že pokud jde o podporu hospodářského růstu, budou závěry (nadcházejícího) summitu ve srovnání s těmi předchozími summity jasnější a důvěryhodnější,“ řekl Monti.

Italský premiér poznamenal, že Merkelová, Hollande, Rajoy i on sám chtějí, aby summit EU přišel s jasnou střednědobou i dlouhodobou vizí pro větší integraci eurozóny. Summit by prý také měl zklidnit finanční trhy a jejich očekávání. Dluhová krize v eurozóně přitom na finanční trhy těžce doléhá, což je znát například z růstu výnosů státních dluhopisů. V případě španělských jsou blízko kritických sedmi procent.