Konec 50letého embarga: Obama plánuje otevření ambasády na Kubě
Obama mluvil v úterý s Castrem více než 45 minut. Telefonát, který je prvním podobně významným rozhovorem vůdců obou zemí od roku 1961, podle AP navazuje na více než rok trvající tajná vyjednávání mezi americkými a kubánskými činiteli. Obama zdůvodnil náhlé oteplení vztahů s Kubou malou úspěšností a zastaralostí dosavadní konfrontační politiky.
Americko-kubánské vztahy byly poznamenány nepřátelstvím od nástupu kubánských komunistů k moci v roce 1959. „Nekompromisní americká politika vůči Kubě v posledních desítkách let měla nepatrný vliv,“ prohlásil Obama. Potvrdil pak, že dal svému ministrovi zahraničí Johnu Kerrymu za úkol, aby jednal s Kubou o normalizaci vzájemných vztahů.
„Obama: Nekompromisní americká politika vůči Kubě v posledních desítkách let měla nepatrný vliv“
Podle amerického prezidenta izolace Kuby selhala a je čas na nový přístup. „Umožníme Kubě přístup k internetu, umožníme možnost americkým občanům platit jejich kartami při návštěvě Kuby, proces vycestování na Kubu bude rovněž výrazně zjednodušen,“ prohlásil Obama.
„Není zájem USA zkoušet tlačit Kubu na kraj kolapsu. Transformace jsou nejúčinnější tehdy, kdy v zemi nevládne chaos,“ dodal Obama. Amerika podle něj tímto Kubáncům přátelsky podává ruku. „Amerika se rozhodla odříznout se od tíhy minulosti,“ dodal.
„Obama: Nikdy nesmažeme historii, ale máme právo rozhodovat o společném osudu, chceme být partnerem Kubánců“
Kuba se rozhodla propustit 53 politických vězňů zadržovaných kvůli kritice kubánského komunistického režimu. Podle agentury AFP to uvedl nejmenovaný americký činitel. Krok následuje po dohodě prezidentů Baracka Obamy a Raúla Castra o sblížení obou zemí. Kuba je navíc prý připravena k dalším smírčím krokům.
„Castro:Kuba je připravena přijmout společné kroky s USA k normalizaci vzájemných vztahů“
„Kuba je připravena přijmout společné kroky s USA k normalizaci vzájemných vztahů,“ uvedl ve střečdu kubánský vůdce Raúl Castro.
„Navrhli jsme spolu s USA přijmout společná opatření k normalizaci vzájemných vztahů, která budou založená na principech mezinárodního práva a na Chartě OSN,“ prohlásil Castro v televizním projevu, který pronesl ve stejném čase jako Obama. Podle Castra je pro kubánskou stranu zásadní věcí vyřešení přes půlstoletí trvajícího amerického obchodního embarga, na jehož případných změnách se však oba vůdci nedohodli.
Role papeže Františka a Kanady
Podle Obamy sehrál klíčovou roli v historickém sblížení obou zemí papež František. Oba lídry prý letos dopisem vyzval k podobnému kroku, Vatikán navíc hostil delegace obou zemí, které tu dojednávaly podrobnosti dohody. Obama na závěr projevu poděkoval jak papeži, tak kanadské diplomacii, která zprostředkovávala prvotní jednání.
Nepřátelské vztahy mezi USA a Kubou panují od roku 1959, kdy se po převratu chopili v ostrovní zemi moci komunisté vedení Fidelem Castrem. Kuba se nyní především snaží dosáhnout zrušení americké obchodní blokády, která má zničující vliv na její bídnou ekonomickou situaci. Republikáni již dnes vyhlásili, že sbližování vztahů s nedemokratickou zemí budou blokovat.
| Na výraznější zlepšení vztahů USA a Kuby se čeká již přes 50 let |
|---|
| Nepřátelské vztahy mezi USA a Kubou panují od roku 1959, kdy se po převratu chopili v ostrovní zemi moci komunisté vedení Fidelem Castrem. Po pozemkové reformě Castro znárodnil majetek zahraničních i domácích podnikatelů a zrušil politické strany. V politických procesech byla odsouzena k trestu smrti či dlouholetému žaláři řada odpůrců režimu i někteří někdejší Castrovi compaňeros. |
| V zahraniční politice se Castro vymezil proti USA mimo jiné s programem „dva, tři Vietnamy“, který měl vyvolat ve světě několik lokálních konfliktů, jež by USA nedokázaly zvládnout. V tomto duchu začala Kuba podporovat partyzánská hnutí v Latinské Americe a Africe. |
| První hospodářskou blokádu proti Kubě zavedly Spojené státy v říjnu 1960 a v následujících letech ji zostřovaly. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato v únoru zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou. |
| V dubnu 1961 se skupina kubánských emigrantů řízených americkou zpravodajskou službou CIA vylodila v Zátoce sviní na jihovýchodě Kuby s cílem zažehnout v zemi povstání proti vládě. Bez původně slibované letecké podpory USA však akce skončila po třech dnech; výsledkem bylo 300 mrtvých a 1200 zajatců. Akce Castrův režim posílila a vyhrotila americko-kubánské vztahy. |
| Kolaps ekonomiky v polovině 60. let donutil Fidela Castra rezignovat na nezávislou politiku a definitivně se přiklonit k Sovětskému svazu. Učinil tak podporou invaze do Československa v srpnu 1968, čímž ztratil část příznivců, ale získal materiální pomoc a odbytiště pro kubánský cukr. |
| Po „karibské krizi“, kdy USA zahájily námořní blokádu Kuby na protest proti přítomnosti sovětských raket na Kubě z podzimu 1962, zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou. Toto nařízení rovněž výrazně omezilo cesty Američanů na Kubu, neboť jim tam zakázalo utrácet peníze i dostávat dary, pokud nemají povolení ministerstva financí. |
| Rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánskému hospodářství další citelnou ránu, takže Castro slevil ze svých dogmat, ovšem jen hospodářských. |
| Další zpřísnění embarga přinesl v roce 1992 „Torricelliho zákon“, který mimo jiné zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických podniků. V roce 1996 následovalo přitvrzení takzvaným Helms-Burtonovým zákonem, který vyvolal kritiku v řadě zemí a dostal se i na půdu Světové obchodní organizace. |
| Mírnou oblevu v hospodářské blokádě Kuby přinesl přelom tisíciletí. V létě 1999 přijel na pracovní návštěvu Kuby, během níž hovořil i s Fidelem Castrem, prezident obchodní komory USA Thomas Donohue - jednalo se o první návštěvu svého druhu po 40 letech. Týž rok v prosinci bylo obnoveno přímé letecké spojení mezi New-Yorkem a Havanou, zastavené v roce 1962. |
| Vztahy mezi Washingtonem a Havanou ale ochladly po zatčení Američana Alana Grosse na Kubě v roce 2009. To již byl u moci Fidelův mladší bratr Raúl, který Fidela vystřídal v únoru 2008. Gross byl spolupracovníkem programu na podporu budování demokracie, financovaného americkou vládní Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID). V březnu 2011 byl za pašování satelitních telefonů a počítačů odsouzen k 15 letům vězení. Dnes byl Gross v rámci humanitární výměny vězňů, kdy USA pustily na svobodu trojici vězněných Kubánců, propuštěn. Kuba se dnes rozhodla také propustit 53 politických vězňů zadržovaných kvůli kritice místního komunistického režimu. |
| Americký prezident Barack Obama uvolnil v lednu 2011 omezení cestování na Kubu, vydávání víz a zasílání peněz kubánským rodinám z USA - údajně takto ročně na ostrov proudí kolem dvou miliard dolarů. Další zmírňující opatření se dotklo leteckých spojů. |
| Kuba také dlouhodobě trvá na vyškrtnutí ze seznamu zemí podporujících terorismus, kam ji USA zapsaly v roce 1982. Důvodem pro zařazení Kuby byla zejména podpora baskické separatistické skupiny ETA a kolumbijských rebelů FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie). |
| Kuba letos v červnu vyčíslila hospodářské škody způsobené její ekonomice v důsledku embarga na více než bilion amerických dolarů (více než 21 bilionů Kč). |
| Ke zrušení amerického hospodářského embarga vyzývá od roku 1992 každoročně i Valné shromáždění OSN. Kompletní zrušení embarga by musel schválit americký Kongres. Republikáni již dnes vyhlásili, že sbližování vztahů s touto nedemokratickou zemí budou blokovat. |
