Konec eura ve Francii? Milion lidí bez práce a propad bohatství o 19 procent

Země eurozóny začínají propočítávat, jaké důsledky by pro ně měl případný konec či odstoupení od eura. Ve Francii by například dobrovolný návrat Francie k franku navrhovaný nacionalistickou stranou Národní fronta znamenal pro zemi zásadní hospodářské a sociální otřesy. Ukazují to výsledky studie liberálního think-tanku l'Institut Montaigne, podle kterých by přišlo o práci až milion Francouzů a národní bohatství by kleslo o šest až 19 procent během deseti let.

Návrh kandidátky na prezidentku Marine Le Penové z Národní fronty, který by nepřicházel v úvahu před začátkem krize v Řecku, se nyní dostává do řádu reálných možností, píše francouzský list Les Echos.

„Šťourání a plány na záchranu eura nedovolí vyřešit krizi. Bez odchodu z eura to bude hospodářský a sociální chaos,“ stěžovala si Le Penová v rádiu RTL.

Nicméně návrat k franku by nepřinesl nic jiného. Podle uvedené studie by měl katastrofální důsledky pro domácnosti i podniky z hlediska růstu, zaměstnanosti a kupní síly. Podle institutu by znamenal pokles národního bohatství, který by se projevil poklesem příjmů o 9000 eur na zaměstnance. Mnoho desítek až stovek tisíců pracovních míst by bylo zrušeno od první chvíle. Z dlouhodobého hlediska by bylo nutné očekávat zrušení až milionu míst.

Jaké by byly důsledky konce eurozóny, promýšlejí i Češi. Například podle ekonoma Jana Švejnara by český HDP poklesl o více než 4,5 procenta a nezaměstnanost se zvýšila na 11 procent. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka by dokonce v případě rozpadu eurozóny, krachu některých zemí platících eurem a krize finančního sektoru hrozil české ekonomice pokles o více než osm procent.

Think-tank zároveň předpokládá, že návrat Francie k původní měně by nepřežila celá eurozóna, což by mělo ještě katastrofálnější důsledky. Odstoupení od eura by pro samotnou Francii znamenalo znehodnocení franku o 20 procent. V blízké budoucnosti by byla sice ekonomika konkurenceschopnější, zlevnil by dovoz a vývoz by byl dynamičtější. Ale domácnosti by ztratily kupní sílu.

Zároveň by se neúnosně zvýšilo zadlužení, které by bylo stěží financovatelné. Francie by se tak podle odhadů rychle dostala do situace Itálie s jejím vysokým dluhem.