Kosovo by chtělo se Srbskem do června příštího roku uzavřít konečnou dohodu o normalizaci vztahů. Cílem Prištiny je stát se členem EU, NATO, OSN a Interpolu a v integračních snahách nebude bránit Bělehradu, pokud takový přístup bude oboustranný. V rozhovoru to řekl předseda kosovského parlamentu Kadri Veseli, který ve středu ukončil třídenní návštěvu Česka.
Veseli se v Praze setkal s předsedou Senátu Milanem Štěchem, hovořil na mezinárodní konferenci Forum 2000, navštívil muzeum Franze Kafky a na hřbitově si připomněl prezidenta Václava Havla, kterého označil za velkého stoupence kosovského boje za svobodu.
"Kosovo je mladý stát a jsme v procesu přechodu. Naše minulost byla těžká a jako mladá země před sebou máme mnoho překážek a potřebujeme podporu od dalších států, jako je Česká republika, která po komunismu také musela projít transformací. Jsme spokojeni s dosavadní spoluprácí," uvedl Veseli a dodal, že probíhá ratifikace bilaterálních obchodních dohod. Uvedl také, že Česká republika podporuje bezvízový styk Kosova se státy EU, cestu Kosova k členství v EU a Interpolu či ke členství v UNESCO, za což je Priština "velmi vděčná".
Válka v Kosovu si v letech 1998-1999 vyžádala zhruba 10 tisíc lidských životů a na 1600 lidí bylo prohlášeno za nezvěstné. Konflikt ukončila až intervence NATO, jejímž cílem bylo zastavit útoky Srbů proti etnickým Albáncům.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Dosud ho uznalo přes 110 států, včetně Česka. Naopak Srbsko, Rusko, Čína a pět zemí EU (Kypr, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko) nikoli. Normalizace vztahů Prištiny a Bělehradu je klíčovým předpokladem pro získání členství v EU. V roce 2013 se Srbsko a Kosovo zavázaly, že spolu budou pod záštitou EU jednat.
Veseli v této souvislosti hovořil o finální dohodě, která by mohla být uzavřena v červnu příštího roku. "Srbsko uzná Kosovo. Je to v nejlepším zájmu Srbska. Srbsko se musí nějakým způsobem uvolnit a osvobodit od myšlenky, že se mu Kosovo vrátí. Všichni srbští politici, kteří chápou fakta, situaci a proces, vědí, že Kosovo už nikdy nebude součástí Srbska," řekl. "Srbští politici a srbské vedení by měli více komunikovat s veřejností a říkat to, co říkají zahraničním diplomatům," dodal s tím, že Kosovo je svrchovaný demokratický stát, který nikdy nehodlá ohrozit životy svých občanů, ať už jde o Albánce nebo Srby.
"Kosovo a Srbsko pojí hořká minulost a my teď usilujeme o lepší budoucnost... Chceme mír a prosperitu pro oba státy... Kosovo má jasný cíl - členství v EU a NATO. Srbsko chce být v EU. Veškeré naše snahy směřují k udržení míru a stability," uvedl Veseli.
V souvislosti s dohodou o normalizaci vztahů mezi Prištinou a Bělehradem se v uplynulých měsících hovořilo o možnosti výměny území. Tuto cestu naznačovali jak srbský prezident Aleksandar Vučić, tak jeho kosovský protějšek Hashim Thaçi, byť s použitím termínu jako korektura hranice. Výměna se očividně měla týkat severu Kosova se silnou srbskou menšinou a jihosrbské oblasti Preševského údolí s početným albánským obyvatelstvem.
"Nechceme vytvořit precedens korektury hranic či výměny území, protože případ Kosova by neměl být zneužíván v jiných kontextech... Chceme respektovat svrchovanost dalších států, včetně Srbska, a chceme, aby Srbsko uznalo Kosovo v rámci jeho hranic," reagoval Veseli na otázku, zda takzvaná "korektura hranic" připadá v úvahu.
Kosovo podle Veseliho bude rádo, pokud bude Srbsko ekonomicky prospívat a stane se členem EU, v žádném případě by to ale nemělo být za cenu toho, že bude Kosovu bráněno v členství v mezinárodních organizacích, včetně EU.
V září 2017 byl Veseli znovuzvolen předsedou Shromáždění Kosovské republiky. Od května 2016 je také předsedou Demokratické strany Kosova (PDK). Za konfliktu v letech 1998-1999 byl Veseli vysoce postaveným členem Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a po válce šéfem někdejší tajné služby kosovských Albánců (SHIK), která byla rozpuštěna po vyhlášení nezávislosti.
