Číslo, zveřejněné dnes Evropským parlamentem, přestavuje odhad přímých ztrát, které EU vznikly při financování veřejných projektů ve vybraných pěti oblastech jako je stavebnictví či úprava vody. Studii vytvořila auditorská společnost Pwc spolu s Univerzitou v Utrechtu a losem do ní vybrala Francii, Itálii, Litvu, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Španělsko.
Podle evropského komisaře pro boj s korupcí Algirdase Šemety jde o vůbec první studii, která vypočítala náklady na korupci. „Studie podpírá konkrétními čísly to, o čem mluvíme už delší dobu jako o hrozbě pro veřejné finance,“ uvedl.
Vniveč přijdou až čtyři procenta rozpočtu
Kvůli korupci se vyplýtvají tři až čtyři procenta celého rozpočtu na evropské projekty, uvádí studie. To je výrazně více, než dosud odhadovala Evropská komise. Ta mluvila o jednom procentu. Šemeta rozdíl vysvětluje tím, že studie se zaměřila na pět oblastí, které jsou ke korupci nejvíce náchylné.
Studie kritizuje především to, že proces udělování dotací je velmi nepřehledný a neprůhledný. Žádné z organizací či úřadů, která jsou do něj zapojeny, navíc nemají za úkol po korupci pátrat. Chybí také povinnost zpřístupnit data o jednotlivých projektech veřejnosti.
Vede umělé zdražování projektů
Typickým způsobem krádeže je umělé navýšení ceny projektu. Olaf popisuje případ rekonstrukce historického centra města. Výběrové řízení mělo finanční strop 4,32 milionu eur, přihlásil je jen jeden uchazeč s cenou 5,4 milionu eur. Město tendr vypsalo znova a stejná firma nabídla maximální přípustnou cenu. Během stavby se ale náklady navýšily o 1,08 milionu a cena se tak dostala přesně na částku, kterou stavební společnost původně navrhovala.
V jiném případě poskytla desítka úředníků z různých městských úřadů stavební firmě tajné údaje o připravovaných výběrových řízeních na stavbu silnic. Odměnou byla hotovost, VIP vstupenky na sportovní akce či letenky do exotických destinací.
