Bělehrad je ochotný uznat autoritu Prištiny, žádá ale autonomii pro zhruba padesát tisíc Srbů žijících na severu země. Tvrdí, že Kosovo nenabídlo žádný ústupek. „Návrh Evropské unie by přispěl k míru, evropeizaci a stabilitě a znamenal by začátek uzavírání historického konfliktu v regionu,“ reagovala Priština na odmítavé stanovisko souseda s tím, že přistoupila na mnoho kompromisů.
„Vzhledem k okolnostem a k tomu, že Srbsko vyjádřilo připravenost k dalším jednáním, věřím v ještě jeden poslední pokus,“ dodal včera poradce kosovského premiéra Hashima Thaçiho.
Bělehrad je nyní v těžké pozici. Prostřednice jednání a šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová připravuje materiál, který může významně ovlivnit verdikt o zahájení přístupových jednání s balkánskou zemí. Brusel dal totiž několikrát najevo, že pokrok v její integraci do Evropské unie je spjatý s normalizací vztahů s Kosovem. Srbská média se ale utěšují tím, že Ashtonová ve zprávě nedá žádné konkrétní doporučení a rozhodnutí zůstane na lídrech zemí EU na červnovém summitu.
Kabinet Ivici Dačiće si zároveň nemůže dovolit velké ústupky kvůli domácímu tlaku nacionalistů a pravoslavné církve. Její patriarcha Irinej před pár dny varoval před „zradou“ Kosova. „Žádné srbské vedení včetně současného nemá právo nebo mandát souhlasit s typem podmínek, které žádné jiné kandidátské zemi nebyly předloženy. Vstupenka je příliš drahá,“ napsal v dopise politikům. Od národovců zaznívají hlasy, že je na čase přimknout se k Rusku, i volání po ozbrojeném zásahu v Kosovu.
