Argentinské prezidentské volby: K moci se zřejmě vrátí perónisté | E15.cz

Krizí zmítanou Argentinu čekají volby. K moci se zřejmě vrátí perónisté

Marek Slovák

Argentinci v neděli půjdou k prezidentským volbám, jejichž jasným favoritem je levicový kandidát Alberto Fernandez. Nad svým hlavním rivalem, stávající hlavou státu Mauriciem Macrim, si v průzkumech udržuje přesvědčivý náskok kolem 20 procentních bodů. Prvním úkolem vítěze voleb bude zajistit dostatek peněz na fungování samotného státu. Argentině totiž už znovu hrozí bankrot.

Po čtyřech letech se v jihoamerické zemi nejspíš znovu ujme moci perónistická opozice, a to zejména kvůli tomu, že současný prezident Macri nedokázal dostát svým slibům a vyvést argentinskou ekonomiku z krize. Míra nezaměstnanosti je nejvyšší za posledních 13 let, inflace dosahuje enormních 55 procent a hodnota argentinského pesa se dlouhodobě propadá. Statistiky uvádějí, že zhruba 35 procent Argentinců žije v chudobě.

Macri koncem roku 2015 zdědil po své předchůdkyni Cristině Fernándezové Kirschnerové hospodářství svázané vysokou mírou vládní regulace, včetně řady neudržitelných dotačních programů na veřejné služby. Pravicový politik a zastánce liberální ekonomiky plánoval situaci stabilizovat škrty, přičemž doufal, že díky jeho vstřícnosti k podnikatelům mu mezinárodní věřitelé dají na reformy dostatek času.

Osekávání dotací, na níž jsou Argentinci navyklí, však postupně podkopalo Macriho popularitu, a penzijní reforma dokonce vyvolala násilné protesty, napsal časopis Foreign Policy.

Nepopulární opatření k růstu nevedly

Navzdory své úsporné politice a zrušení protekcionistických opatření předchozích vlád Macri nedokázal třetí největší ekonomiku Latinské Ameriky osvobodit z cyklu krizí, které ji opakovaně postihují posledních 60 let. Nyní je Argentina již druhým rokem v recesi a dle prognózy MMF by její ekonomika měla letos dokonce klesnout. Vážnost krize v zemi dokresluje loňský kolaps argentinského pesa, který dohnal prezidenta k tomu, aby s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) vyjednal navýšení záchranné půjčky až na 57 miliard dolarů.

V srpnových primárkách tak Macrimu voliči špatné ekonomické výsledky sečetli a do role favorita pasovali opozičního politika Fernandeze. Rozdíl v získaných hlasech mezi oběma aktéry překonal odhady analytiků.

Argentinci prchají před krizí, personalisté za hranicemi se topí v životopisech

Jako fernandezuv viceprezident kandiduje v letošních volbách bývalá hlava státu Cristina Kirschnerová. I proto jeho vítězství vyvolalo na trzích paniku, začaly prudce klesat dluhopisy, akcie a kurz pesa. Investoři se totiž obávají návratu perónistické intervenční politiky z let 2003 až 2015, poznamenané měnovými kontrolami, vývozními daněmi či dokonce falšováním ekonomických dat.

Samotného Fernandeze, který doteď působil spíše v politickém zákulisí, pojí s perónisty dlouholetá historie. V letech 2003 až 2007 šéfoval kabinetu prezidenta Néstora Kirschnera, obdobnou funkci zastával během prvního roku i za vlády jeho manželky, která stála v čele Argentiny v letech 2007 až 2015.

Perónisté se vrací

Poté se však s nynější kandidátkou na viceprezidenta rozkmotřil, když kritizoval její politiku, například zavádění cel na zemědělský dovoz. S Kirchnerovou se Fernandez usmířil až loni, přičemž nyní se zdá, že jejich spojenectví by mohlo perónistickou opozici přivést k volebnímu vítězství.

Podle analytiků oslovených agenturou Bloomberg bude Fernandezova politika v praxi umírněnější, než naznačují značné obavy investorů. Levicový politik chce zvyšovat mzdy, snižovat úrokové sazby a znovu nastartovat hospodářský růst.

„Historický okamžik.“ EU a Mercosur po téměř 20 letech dosáhly dohody o volném obchodu

V případě vítězství však ze všeho nejdřív musí odvrátit bankrot, jehož hrozba se nad Argentinou vznáší od konce srpna. Země má problém splácet zahraniční dluh v hodnotě až 100 miliard dolarů a usiluje o jeho restrukturalizaci, například odložením splatnosti státních dluhopisů.

Prodloužení splatnosti bez patřičné kompenzace je považováno za nesplácení a mohlo by vést ke druhému státnímu bankrotu země v novém tisíciletí. Ratingová agentura Standard & Poor’s reagovala na tyto plány argentinské vlády tím, že zemi udělila známku CCC minus což znamená, že její závazky mají velmi nízkou perspektivu splácení.

K poslednímu bankrotu došlo v Argentině na přelomu let 2001 a 2002. Tento kolaps bývá označován za největší státní bankrot ve světové historii.

Argentinský krach je v nejbližších letech téměř jistotou, odhadují analytici

Autor: Marek Slovák
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!