Kvůli rozpočtům se otřásají vlády. Po Francii čekají změny i Rakousko

Michael Spindelegger rezignoval na posty rakouského vicekancléře, ministra financí i lídra lidovců

Michael Spindelegger rezignoval na posty rakouského vicekancléře, ministra financí i lídra lidovců Zdroj: ctk/AP

Spory o to, zda se striktně držet fiskální disciplíny, či jít cestou podpory hospodářského růstu, měly tento týden dopad na politickou scénu dvou evropských zemí. Kromě francouzské vlády se obměnilo i vedení rakouských lidovců.

Paříž překvapila Evropskou unii vyhazovem tří ministrů, kteří kabinet kritizovali za to, že jde příliš na ruku Německu a jeho diktátu úsporných opatření. Kromě šéfů „okrajových“ rezortů školství a kultury se změna dotkla i hlavního rebelanta – nyní už exministra hospodářství Arnauda Montebourga.

Nahradil ho bankéř Emmanuel Macron, což je považováno za příznivý signál pro byznysové prostředí. Očekává se, že vláda bude nyní více nakloněna reformě pracovního trhu s cílem zvýšit konkurenceschopnost firem a omezování veřejných výdajů.

Obnova důvěry země

Nový ministr včera slíbil, že se zasadí o obnovu důvěry země v očích investorů. A prezident François Holladne rázně utnul kritiky jeho jmenování. „No a co? V této zemi nelze být podnikatelem? Nelze být bankéřem?“ tázal se v televizi.

Není jasné, jaký dopad budou mít změny na nízkou popularitu prezidenta. Odstavení Montebourga každopádně může prohloubit pnutí v hlavní vládní straně.

Podzimní hlasování o rozpočtu patrně prověří disciplínu stoupenců levého křídla partaje. Premiér Manuel Valls ale zvažuje, že si v září nebo říjnu půjde do parlamentu pro důvěru. Hrozba předčasných voleb, v nichž by řada socialistů přišla o křeslo, může situaci uklidnit.

Změny v Rakousku

Po rezignaci vicekancléře a ministra financí Michaela Spindeleggera na post lídra lidovců (ÖVP) i vládní funkce čekají změny i Rakousko. V čele strany ho nahradí ministr hospodářství Reinhold Mitterlehner. Zatím však není jasné, kdo obsadí rezort financí. Mohl by to být i nestraník.

Spindelegger odůvodnil svůj nečekaný krok nízkou podporou spolustraníků v boji o daňové změny se sociálními demokraty. Odmítal snížit daně z příjmů v rámci stimulace ekonomiky, protože by to podle něj znamenalo nutnost hledat příjmy jinde nebo hromadit nové dluhy. „Měli bychom směřovat k Berlínu, ne k Aténám,“ konstatoval.

Podle komentátorů Spindelegger stavěl svou stranu do špatného světla, když dopustil situaci, ve které chce levice snížit daně a pravice to blokuje. Očekává se, že lidovci nebudou po jeho odchodu tolik lpět na fiskální disciplíně a budou svolnější k dohodě se socialisty i na růstu daní pro bohaté.