Sankce proti ruským firmám mohou zahrnovat zmrazení aktiv, zákaz přepravy různých druhů zboží přes Ukrajinu či zrušení licencí, uvedl podle agentury Reuters Jaceňuk. Ukrajina podle Jaceňuka kvůli vzájemným sankcím s Moskvou i kvůli agresivní politice Kremlu přijde v nejhorším případě za rok o asi sedm miliard dolarů (přes 145 miliard korun).
Na otázku, zda by připravované sankce mohly zasáhnout dodávky ruského plynu přes ukrajinské území, ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk řekl, že sankce mohou zastavit „všechny typy tranzitu od přeletů letadel až po přepravu nerostných zdrojů“.
Sankce proti Česku
Pokud se Ukrajina skutečně odhodlá zastavit dopravu nerostných zdrojů, tedy třeba i ruské ropy, nebude mít podle Ruského monopolního provozovatele ropovodů Transněfti Moskva problém přesměrovat ropu z ukrajinské části ropovodu Družba na jiné trasy, například na severní větev Družby vedoucí přes Bělorusko a do pobaltského přístavního terminálu Usť-Luga.
Ruský monopol ale upozornil, že změna trasy poškodí nejvíce Českou republiku a Slovensko, kam z celkového ročního objemu asi 14 milionů tun ropy dopravované přes Ukrajinu proudí osm až devět milionů tun ropy, a také Maďarsko.
Podle českého ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka si Česko dokáže s výpadky dodávek plynu snadno poradit. „V případě ropy je situace složitější,“ řekl s tím, že české rafinérie umí zpracovávat pouze ruskou ropu. Dopad sankcí Evropské unie vůči Rusku ministr odhadl na 2,2 miliardy korun ve snížených tržbách českých podniků a 700 ohrožených pracovních místech. Odvetné sankce Ruska pak podle něj ohrozí tržby ve výši 300 milionů korun a 130 pracovních míst.
Barel zdraží o deset dolarů
„Budou to sankce proti Maďarsku, České republice a Slovensku,“ uvedla Transněfť. Tyto země se podle ní budou muset spolehnout na nové trasy. V případě České republiky to prý bude přístav Terst a u Maďarska chorvatský Omišalj, takže tamní odběratelé si budou muset za barel ropy připlatit k nynější ceně asi deset dolarů (207 korun).
Případná ukrajinská blokáda se nebude týkat jen ropy, ale i plynu a dalších energetických surovin. Český Energetický regulační úřad (ERÚ) v této souvislosti oznámil, že kvůli hrozbě energetické krize bude obchodníkům s plynem kontrolovat jejich zásoby.
Chce tak zjistit, zda mají plynaři pro případ jakékoliv výjimečné události dostatek plynu pro zásobování českých zákazníků. Ministr průmyslu Jan Mládek potvrdil, že Česká republika kvůli struktuře svých rafinerií ruskou ropu potřebuje. Případné zastavení jejích dodávek přes Ukrajinu by proto podle něj přineslo složitější situaci než možné zastavení tranzitu plynu z Ruska do Evropy. To by se prý Česka nedotklo.
Komplikace pro ruskou armádu
Ukrajinské postihy se mají týkat institucí a lidí, kteří podporovali připojení Krymu k Rusku či se podílejí na financování aktivit proruských povstalců bojujících na východě Ukrajiny. Osobám na seznamu hříšníků může být kupříkladu zakázán vstup na Ukrajinu.
Podle Jaceňuka mají nové sankce rovněž zkomplikovat modernizaci ruské armády. Rusko už od sovětské éry spolupracovalo s ukrajinskými podniky při výrobě raketové a letecké techniky, plavidel a těžkých zbraní.
Jaceňuk sdělil, že doporučení týkající se sankcí bude předáno ukrajinské Radě národní bezpečnosti a obrany. Premiér předpokládá, že parlament příští úterý schválí zákony, které by navrhované kroky legalizovaly.
Den po ruském embargu
Návrh Kyjeva přichází den poté, co ruská vláda vyhlásila roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí. Rusko se kromě toho chystá zakázat tranzitní lety ukrajinských aerolinek přes své území a zákaz zvažuje i pro tranzitní lety aerolinek z EU a USA do Asie.
Moskva těmito opatřeními reaguje na západní sankce vyhlášené za ruskou podporu východoukrajinských vzbouřenců. Bez odpovědi prý Rusko nenechá ani ukrajinské sankce. „Sankční seznam je jen opatřením, které má Západu dokázat, že je Ukrajina na jeho straně,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Dopad ruských sankcí na hospodářství vybraných evropských zemí:
| Česko |
|---|
| Vývoz českého zemědělského a potravinářského zboží do Ruska loni dosáhl hodnoty okolo 2,4 miliardy korun. Ministr zemědělství Marian Jurečka ale kromě propadu tržeb varuje před dopady, které může mít přetlak zboží na unijním trhu a následný pokles výkupních cen vybraných komodit. Obavy vyjádřili třeba pivovarníci, kteří do Ruska ročně vyvážejí 300 tisíc hektolitrů piva, což odpovídá desetině českého vývozu. Rusko je důležitým trhem i pro české výrobce mléčných produktů. |
| Polsko |
|---|
| Sankce Moskvy jsou pro místní farmáře a výrobce velmi bolestné, ministr zemědělství Marek Sawicki už proto oznámil, že na Rusko podá stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). „Jsme toho názoru, že Rusko embargem namířeným proti Polsku a EU porušilo mezinárodní právo,“ řekl ministr. Sawicki už od minulého týdne, kdy Rusko zakázalo dovoz polského ovoce a zeleniny, vede s Evropskou komisí jednání o finančním odškodnění. |
| Itálie |
|---|
| Italští ekonomové a politici se obávají, že ruské sankce budou pro zemědělský sektor znamenat ztráty v řádu stovek milionů eur. „Rozhodnutí ruské vlády bude znamenat omezení našeho exportu do Ruska asi o 25 procent,“ odhadl ředitel úřadu pro zahraniční obchod (ICE) Riccardo Monti. Aktuálně se ruské embargo týká zboží v hodnotě 183 milionů eur. Podle statistického úřadu Istat vyvezla v roce 2013 Itálie do Ruska zemědělské produkty v hodnotě 700 milionů eur, celkový export do Ruska měl hodnotu přes deset miliard eur. |
| Řecko |
|---|
| Ruské sankce těžce dopadly zejména na pěstitele ovoce a zeleniny na severu Řecka, kteří by mohli přijít až o 178 milionů eur. Ztráty očekává také rybářské odvětví a výrobci jogurtů a sýra feta. Podle sdružení řeckých exportérů by se měl urychleně připravit „plán B“, který by výrobky nasměroval na jiné trhy. Celkový řecký potravinářský vývoz do Ruska loni dosáhl 406 milionů eur. |
| Španělsko |
|---|
| Další jihoevropská země je na tom podobně jako Řecko a stěžují si hlavně pěstitelé citrusů, rajčat, paprik a další zeleniny. Export produktů, jichž se ruské sankce týkají, loni dosáhl 400 milionů eur. Zástupci zemědělců proto požadují kompenzace od EU. |
| Lotyšsko a Litva |
|---|
| Lotyšská premiérka Laimdota Straujumaová vyzvala občany, aby podpořili domácí výrobu, kupovali hlavně místní mléčné produkty a ryby, a pomohli tak exportérům. Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová Rusko kritizovala jako „zcela nespolehlivého a nevypočitatelného obchodního partnera“. Ministr hospodářství Evaldas Gustas odhadl, že sankce mohou Litvu stát až 0,2 procentního bodu HDP. |
| Německo |
|---|
| Němečtí podnikatelé a zemědělci také musejí počítat se ztrátami, přesný dopad ruských sankcí je ale nejasný. Rusko dováželo z Německa hlavně zpracované potraviny, naopak ovoce a zelenina nebo drůbeží a hovězí maso tvoří pouze zanedbatelnou část německého exportu do Ruska. |
