Tokio podle Abeho hodlá Kyjevu pomáhat kromě podpory makroekonomických projektů i v oblasti financí, práva a energetiky. Vyjádřením zájmu Japonska o spolupráci s prozápadní ukrajinskou vládou byla podepsaná dohoda o japonské půjčce 1,1 miliardy dolarů (27 miliard korun) na rekonstrukci vodohospodářského systému v Kyjevě.
Předmětem jednání byla i modernizace ukrajinských energetických objektů a výměna zkušeností z likvidace havárií jaderných elektráren, které zdevastovaly životní prostředí v okolí ukrajinské černobylské elektrárny v roce 1986 a japonské jaderné elektrárny Fukušima o čtvrtstoletí později.
Kanada pomůže s obranou
Cestou do Německa rovněž do Kyjeva přiletěl kanadský ministerský předseda Stephen Harper. Po jeho jednání s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem bylo oznámeno, že Ottawa poskytne ukrajinským bezpečnostním složkám pomoc při výcviku vojenských a policejních instruktorů. Výcvik má být zaměřen zejména na zvýšení bojeschopnosti ukrajinské Národní gardy.
Kyjev považuje Kanadu za své nejtěsnějšího spojence mezi západními státy. V Kanadě žije silná ukrajinská menšina, podle ottawských statistiků má ukrajinské kořeny každý jedenáctý Kanaďan. Kanadská vláda poskytuje ukrajinským partnerům značnou finanční pomoc a na protest proti agresivní politice Ruska vyhlásila jako jedna z prvních protiruské sankce.
Tři sta miliard pro Kyjev. Zajistí si oligarcha díky investicím svobodu?
