Ukrajinu čeká náročný měsíc, který může výrazně ovlivnit její budoucnost. V prosinci se po třech letech sejdou představitelé takzvané normandské čtyřky, aby probrali budoucnost Donbasu. V Kyjevě ale už dopředu panují obavy ze selhání rozhovorů. Do konce roku by se země také měla dohodnout s ruským Gazpromem na plynovém kontraktu, který bude mít dopad nejen na její příjmy.
Ukrajina zvažuje přizvat Británii a USA
Jednání Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa se uskuteční 9. prosince a naznačí, zda má tento diplomatický formát ještě nějakou budoucnost. Existují totiž vážné pochyby o odhodlání spojenců Kyjeva angažovat se v jeho prospěch. Ukrajinu jistě zneklidnily kupříkladu nedávné výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Šéf Elysejského paláce hovoří o posledním tažení Severoatlantické aliance a vytváří dojem, že je ochoten pro sblížení s Ruskem obětovat zájmy východoevropských zemí EU – o nečlenech ani nemluvě.
Vzhledem k okolnostem Ukrajina předestřela možnost přizvat k jednání další země. „Rozšiřme tu záležitost a povolejme Británii a USA,“ navrhl parlamentní lídr vládní strany Sluha lidu Davyd Arachamija. Británie je přitom plně zaměstnána předvolební kampaní a brexitem. U amerického prezidenta Donalda Trumpa zase nikdo netuší, jak se k Ukrajině postaví po propíraných podezřeních, že se ji pokusil vydírat.
Země přichází o páku plynového tranzitu
Ukrajinský smír s Ruskem komplikuje také energetika, konkrétně boj o tranzit plynu do Evropy. Na konci prosince vyprší desetiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftogazem. Pro Kyjev je problematické mimo jiné to, že mu Moskva nabízí pouze krátkodobou smlouvu. Zřejmě tak hodlá překlenout období, než budou plně zprovozněny plynovody Nord Stream 2 a TurkStream, které Ukrajinu obejdou. Kyjev poté patrně přijde o příjmy z tranzitních poplatků. Navíc bude pro Evropu ještě méně důležitý, tudíž zranitelnější.
„To, co Ukrajina potřebuje, je dlouhodobý kontrakt, který na jedné straně zajistí plné využití ukrajinského plynového transportního systému a na druhé energetickou bezpečnost Ukrajiny a Evropy,“ tvrdí ukrajinský premiér Oleksij Hončaruk. Je však zřejmé, že přinejmenším Berlín, který Nord Stream 2 protlačil navzdory odporu některých unijních zemí, vidí evropskou energetickou bezpečnost jinak.
Kolomojskyj chce jednat s Ruskem
Vztahy Ukrajiny se Západem může významně ohrozit i snaha oligarchy Ihora Kolomojského získat zpátky banku PrivatBank, jež byla v éře Petra Porošenka zestátněna. Kolomojskyj je podezírán ze zákulisního vlivu na prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho záměry kolidují s postojem Mezinárodního měnového fondu, s nímž se Kyjev snaží dohodnout na novém úvěrovém programu. MMF totiž zestátnění podporoval a před pokusy Kolomojskému majetek vrátit či ho odškodnit už dříve varoval.
„Mezinárodní měnový fond ví, že PrivatBank mně bude v blízké budoucnosti vrácena,“ řekl však byznysmen před pár dny serveru Kyiv Post. Kolomojskyj navíc nedávno prohlásil, že je načase, aby Ukrajina byla vstřícnější k Rusku. Tento mediální vzkaz je dost možná spíše pohrůžkou Západu než skutečným stanoviskem oligarchy. Jisté však je, že jeho zájmy mohou mít na zahraniční kurz země velký dopad.
