„Podle našich pohraničníků vzrostl počet přechodů hranic o 25 procent a od 5. června do současnosti dosáhl šesti milionů. Počet fanoušků nyní dospěl k asi 900 tisícům. Myslím, že jich bude milion,“ řekl v pondělí šéf organizačního výboru na Ukrajině Markijan Lubkivskyj. Podotkl, že je příjemně překvapen prodejem lístků na zápasy.
Průměrná návštěvnost polských a ukrajinských stadionů prý dosahuje 98 procent. Vzhledem k tomu, že polská bilance cizích návštěvníků zápasů v základních skupinách byla o poznání skromnější, je otázka, nakolik jsou údaje z Kyjeva věrohodné.
Ukrajinský ministr infrastruktury Borys Kolesnikov vyjádřil přesvědčení, že veškerá infrastruktura bude využívána i po skončení události. Například letiště už podle něj neodpovídala kapacitě pasažérů. „To, co dřív existovalo ve Lvově, ani nemůže být nazváno letištěm, vždyť to bylo vybudované v padesátých letech,“ uvedl.
Během mistrovství oznámil, že Kyjev utratil za přípravy 5,5 miliardy dolarů. Média před šampionátem uváděla částku až 14 miliard, z nichž však veřejné finance mají tvořit polovinu. V případě Polska se dokonce psalo o celkových nákladech ve výši 25 miliard, Varšava však mnoho infrastrukturních projektů financovala nejen s pomocí soukromníků, ale také z fondů EU.
List Financial Times citoval odhady, podle nichž může útrata fanoušků zvýšit HDP Polska o 0,2 procenta a ukrajinský o 0,4 procenta. To sice zdaleka nepokryje náklady mistrovství, má to však i jiné přínosy. Analytici Erste Bank uvedli, že jen na kvůli němu vzniklo na 70 tisíc pracovních míst. Polsko odhaduje, že celkově bude mít pořadatelství do roku 2020 přínos ve výši 2,1 procenta HDP.
