Rozhodnutí Biškeku, které vstoupí v platnost koncem srpna, předcházel diplomatický incident mezi oběma zeměmi. Nevoli kyrgyzské vlády vyvolalo rozhodnutí amerických úřadů udělit cenu vězněnému kyrgyzskému aktivistovi Azimžonu Askarovovi.
Novinář a obránce lidských práv byl odsouzen na doživotí za údajné podněcování etnické a náboženské nenávisti. Proti udělení americké ceny minulý týden oficiálně protestovalo kyrgyzské ministerstvo zahraničí.
Země se sbližuje s Moskvou
Americko-kyrgyzská smlouva platila od roku 1993 a Kyrgyzstán díky ní obdržel z USA pomoc v celkové výši zhruba dvou miliard dolarů. Washington na rozhodnutí kyrgyzských úřadů reagoval prohlášením, že navzdory vážným neshodám bude pomoc poskytovat dál.
Kyrgyzstán, který v posledních deseti letech prošel dvěma násilnými změnami vlády, se stále těsněji sbližuje s Moskvou. Rusko má nedaleko Biškeku velkou leteckou základnu a v Kyrgyzstánu udržuje silný vojenský kontingent. Středoasijská země se nedávno připojila k Euroasijské hospodářské unii, ekonomickému seskupení v postsovětském prostoru řízenému Ruskem.
Moskva láká další členy do euroasijské unie. Její cíle ale zůstávají daleko
