Ale lavina, která 18. dubna pohřbila šestnáct průvodců, ukázala temnou stránku života Šerpů. Mount Everest si však svou daň vybírá skoro každý rok. Při dobývání Everestu zahynulo celkem 250 lidí. Nejhorší katastrofy se odehrály v letech 1922, 1970, 1974, 1996 a 2014.
Letošní tragédie způsobila prudký pokles zájmu o dobytí Everestu. Hodně horolezců i Šerpů si myslí, že letošek není vhodný rok pro výstup na vrchol, lavina otřásla sebevědomím lezců i nosičů, říká Šerpa Lam Babu, koordinátor Nepálské národní horské asociace. „Nejméně 70 procent horolezců zrušilo výpravy a další balí a mizí,“ říká.
Vloni získalo povolení ke zdolání Everestu 678 lidí. Vláda tím vydělala 3,16 milionu dolarů, uvádí ministerstvo turismu. O rok dříve nejvyšší horu zlezlo 408 lidí.
Hory jsou pro Nepál zásadní zdroj příjmů
Himálaj je pro Nepál druhým největším zdrojem příjmů po zemědělství. Nikdo však přesně neví, kolik lidí z turismu žije. Nejistota vyvolaná lavinou se ale rozhodně projeví na lokální ekonomice. Každý horolezec totiž v zemi utratí v průměru 40 tisíc dolarů.
Nepálská vláda učinila několik pokusů přesvědčit vysokohorské vůdce, aby se vrátili ke své práci. Zvýšila také pojistné krytí z 10 na 15 tisíc dolarů a pět procent z výnosů z poplatků vybraných od horolezců použila k založení fondu na podporu obětí Everestu.
Ministr turismu Bhim Acharya dokonce přistál v základním táboře a přesvědčoval vůdce, aby pokračovali ve své práci. Někteří vládní úředníci, kteří základní tábor navštívili také, uvádějí, že letos se na vrchol hory vypraví alespoň osm až deset skupin, tedy asi sto lidí.
Cizinci platí vládě za povolení k výstupu mezi 15 a 70 tisíci dolary v závislosti na velikosti výpravy. Ve skupině 15 horolezců platí každý 10 tisíc dolarů.
Autor je členem sítě GlobeReporter.org
