Lavrov a Kerry se v Londýně nedohodli, Krym hlásí vše připraveno

Ministři zahraničí Ruska a USA Sergej Lavrov a John Kerry

Ministři zahraničí Ruska a USA Sergej Lavrov a John Kerry Zdroj: CTK/AP

Ani třetí přímé jednání ruského a amerického ministra zahraničí o řešení ukrajinské krize nepřineslo žádoucí výsledek. Sergej Lavrov a John Kerry se dnes sešli v Londýně, minulý týden o Ukrajině debatovali v Paříži a Římě. Ruský ministr po dnešní schůzce konstatoval, že rozpory přetrvávají. Rusko bude respektovat výsledek nedělního referenda na Krymu, intervenci na ruskojazyčném východě Ukrajiny prý ale Moskva neplánuje. Naopak USA podle Kerryho krymské hlasování neuznají.

Londýnské jednání, které trvalo o dvě a půl hodiny déle oproti plánu, podle Lavrova přispělo k „vyjasnění názorů“. Rozdíly mezi Západem a Ruskem kolem Ukrajiny ale stále přetrvávají. Lavrov zopakoval, že ukrajinskou krizi nezahájilo Rusko. Zdůraznil současně, že Moskva nemá v úmyslu intervenovat na jihovýchodě Ukrajiny, kde žije hodně Rusů.

Západní diplomaté připravují v OSN rezoluci Rady bezpečnosti, která by jako nezákonné odmítla nedělní krymské referendum. Moskva dnes ústy náměstka ministra zahraničí Gennadije Gatilova oznámila, že podobnou rezoluci považuje za nepřijatelnou. Podle diplomatů návrh takové revoluce zvažují západní státy i navzdory očekávání ruského veta. Případná čínská absence při hlasování by podle nich mohla Moskvu izolovat.

Krym je připraven

Na samotném Krymu je už k nedělnímu referendu vše připraveno. K jeho sledování se zaregistrovali pozorovatelé z více než 21 zemí, mimo jiné z USA či Německa. Oficiální představitelé těchto zemí přitom dali na vědomí, že plebiscit je nelegální a že jeho výsledek neuznají.

Na Krym míří mimo jiné poslanec dolní komory českého parlamentu za hnutí Úsvit přímé demokracie Milan Šarapatka, který svou pozorovací misi oznámil v rozhovoru pro list Právo.

Západ zmrazí kolegům Putina víza

Pokud se referendum uskuteční, hodlají Spojené státy a Evropská unie zmrazit víza nejméně třinácti blízkým spolupracovníkům ruského prezidenta Vladimira Putina. Dnes to napsal německý list Bild s tím, že sankce by se týkaly mimo jiné ministra obrany Sergeje Šojgua, vicepremiéra Dmitrije Rogozina či Putinova kancléře Sergeje Ivanova.

Brusel navíc připravil seznam asi 130 vysokých ruských představitelů, kterým by mohl zakázat vstup do EU a zmrazit majetek. Podle nejmenovaného unijního zástupce, který má kopii seznamu, jsou ve výčtu nejvyšší představitelé politických i vojenských kruhů, například generálové.

Ukrajinské úřady nemají pod kontrolou situaci na Ukrajině a Moskva si vyhrazuje právo chránit své krajany v této východoevropské zemi. Dnes to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí, které tak reagovalo na čtvrteční násilnosti ve východoukrajinském Doněcku. Při střetu proruských a proukrajinských demonstrantů tam zahynul jeden člověk. Čtvrteční události v Doněcku podle ruského ministerstva zahraničí dokazují, že Kyjev vývoj v zemi nekontroluje.

Ruské stíhačky v Bělorusku

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Moskva vyslala šest stíhaček Su-27 a tři nákladní letouny do Běloruska, aby se podílely na ostraze západních hranic tohoto ruského spojence. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve středu avizoval, že požádá Moskvu o letecké posily vzhledem ke cvičení Severoatlantické aliance poblíž běloruských hranic.

Průzkumný tým Mezinárodního měnového fondu (MMF) zůstane na Ukrajině a zahájí s vládou jednání o hospodářském reformním programu a finanční pomoci od MMF. Oznámila to v noci na dnešek šéfka MMF Christine Lagardeová. Mise MMF dorazila do Kyjeva 4. března, aby vyhodnotila ekonomickou situaci země. Obvykle se mise po dokončení hodnocení stavu země vrací zpět do Washingtonu, aby informovala výkonnou radu MMF o výsledcích své práce.