Leninovo mauzoleum na Rudém náměstí zůstane. Architektonická soutěž na jeho využití byla zrušena

Kamenné mauzoleum je devět metrů vysoké a 18 metrů široké.

Kamenné mauzoleum je devět metrů vysoké a 18 metrů široké. Zdroj: Profimedia

Mauzoleum Vladimira Iljiče Lenina se nachází na Rudém náměstí.
Na mumii mrtvého Lenina se dodnes stojí před mauzoleem na moskevském Rudém náměstí fronty.
První (dočasná, dřevěná) budova byla otevřena 27. ledna 1924, jen pár dní po Leninově smrti.
Stavba současného Leninova mauzolea začala v roce 1929, dokončena byla o rok později.
Leninovo mauzoleum na Rudém náměstí během jeho existence navštívily desítky milionů lidí.
17
Fotogalerie

Otázka budoucnosti mauzolea komunistického vůdce Vladimira Iljiče Lenina (1870–1924) na moskevském Rudém náměstí zaměstnává Rusy od roku 1991, kdy se rozpadl tehdejší Sovětský svaz. Na tom, zda Lenina pohřbít a objekt využít pro jiné účely, nebo jeho funkci zachovat i s mumifikovaným pohlavárem, se v Rusku nedokážou shodnout dodnes. Diskuze kolem toho jsou navíc natolik vyostřené, že se tamní svaz architektů rozhodl zrušit celostátní soutěž na jeho nové využití.

„Rozhodli jsme se soutěž ukončit, neboť příliv záporných ohlasů a vůbec nadávek byl tak velký, jako kdybychom chtěli mauzoleum srovnat se zemí. Už se mi protivilo vysvětlovat to a hájit se,“ citoval šéfa svazu Nikolaje Šumakova server Newsru.com.

Soutěž byla podle něj od začátku vedena myšlenkou zachování mauzolea dokončeného v roce 1929 a konala se jen pro případ, že Leninovo tělo bude pochováno.

Důvodem negativních reakcí je nejpíše to, že objekt veřejnost rozděluje. Pro některé je symbolem komunismu, na druhou stranu jej během jeho existence navštívily desítky milionů lidí.

Prohlédněte si diskutovanou stavbu v následujucí galerii:

„Za našeho života se tak ale nestane, a tak jsme se rozhodli vyčkat. Soutěž vyhlásíme v příštím životě. Ale nejdřív budeme potřebovat pětiletku, abychom se vzpamatovali. Už dávno jsem se s tak záporným ohlasem nesetkal,“ dodal Šumakov s tím, že svaz nejednal na politickou objednávku. I tak ale vůdce ruských komunistů Gennadij Zjuganov soutěž zavrhl jako provokaci.

Soutěž svaz vypsal na konci srpna, detaily ale zveřejnil až během minulého týdne. Soutěžní projekty měly přinést co nejvíce nápadů ohledně nového využití mauzolea. Přičemž nejpravděpodobnější byla varianta vzniku pobočky muzea architektury, která by veřejnost seznamovala s projektováním a stavbou všech tří verzí mauzolea – z překližky, dřeva a mramoru – jako architektonického skvostu 20. století.

Mluvčí ruské pravoslavné církve Vladimir Legojda minulý měsíc řekl, že Lenin bude dříve či později pochován. Celá záležitost ale podle něj vyžaduje „shovívavost, moudrost a delikátní přístup“, byť i v církevních kruzích jsou Leninovi odpůrci, podle kterých by církev měla neprodleně a tvrdě vyžadovat odstranění revolucionářova těla.

Vyostřenou diskuzi vyvolala budoucnost mauzolea i před třemi lety, kdy se stala i tématem tehdejší předvolební prezidentské kampaně. Ve stejné době, tedy v roce 2017, nezávislé sociologické středisko Levada zveřejnilo výsledky průzkumu, podle něhož byla tehdy ruská veřejnost v názoru na další Leninův osud rozdělena do dvou stejně velkých táborů: 41 procent dotázaných by Lenina pohřbilo, ale dalších 41 procent požadovalo, aby mumifikované tělo setrvalo v mauzoleu.